Třetí říše

## Historie a měnový systém

Po převzetí moci nacisty v roce 1933 zůstala v platnosti říšská marka (Reichsmark, RM), zavedená již za Výmarské republiky. Měnová politika se však plně podřídila cílům režimu, zejména zbrojení a hospodářské autarkii. S postupujícími přípravami na válku byly drahé a strategické kovy stahovány z oběhu. Stříbrné mince byly nahrazovány niklovými a později, během druhé světové války, byly i tyto nahrazeny mincemi z levnějších kovů, jako byl zinek a hliník. Tento proces odráží přechod Německa na plně řízenou válečnou ekonomiku. Měnový systém byl rozšířen i na okupovaná území, kde byly často zavedeny speciální okupační měny, jako například v Protektorátu Čechy a Morava.

Historie a měnový systém

## Numismatický přehled a ikonografie

Ikonografie mincí Třetí říše prošla výraznou změnou. Původní orel Výmarské republiky byl nahrazen říšskou orlicí držící v pařátech věnec se svastikou. Tento symbol se stal dominantním motivem na většině nominálů. Nižší hodnoty (1, 2, 5 a 10 Reichspfennig) nesly tento nový státní znak. Vyšší nominály, jako stříbrné 2 a 5 říšské marky, zpočátku zobrazovaly portrét Paula von Hindenburga nebo motiv posádkového kostela v Postupimi. Pozdější emise těchto mincí již také nesly orlici se svastikou.

Numismatický přehled a ikonografie

Bankovky si zpočátku zachovaly design z předchozího období, ale postupně byly i na nich doplňovány nacistické symboly. Mince byly raženy v několika mincovnách, které byly rozlišeny písmennými značkami (např. A – Berlín, B – Vídeň, D – Mnichov, F – Stuttgart, G – Karlsruhe, J – Hamburk). Sběratelsky jsou zajímavé jak standardní oběhové mince, tak pamětní ražby, které sloužily k propagandě režimu.