Puncovní značky

Co je puncovní značka

Punc je značka, kterou na předmět vyrazí osoba nezávislá na výrobci i obchodníkovi a která svojí značkou zaručuje, že výrobek má deklarovanou ryzost. V České republice je takovou osobou Puncovní úřad.

Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží. Jejím výsledkem je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti (§ 8 puncovního zákona).

Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000); ryzí kov má ryzost 1000/1000 (§ 5 odst. 1). Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost stanovenou zákonem.

Punc, ryzostní číslo a výrobní značka

Na jednom šperku bývají vedle sebe značky tří různých původů. Zaměnit je znamená přisoudit jim jinou váhu, než mají.

Puncovní značka (punc)

Úřední značka Puncovního úřadu. Vyjadřuje, že zboží bylo zkontrolováno a shledáno správným co do ryzosti, a nese údaj o použitém kovu, jeho ryzosti a období, kdy byl punc vyražen. U současných punců lze z písmene v nich obsaženého poznat i pracoviště, které kontrolu provedlo.

Ryzostní číslo

Číslo vyjadřující odpovídající ryzost, kterým zboží trvanlivě označí výrobce nebo obchodník (§ 28 odst. 1). Slouží k rychlé orientaci o ryzosti materiálu. Je to nejjednodušší ze značek na zboží — raznici s podobnou značkou dovede vyrobit mnoho rytců a ryzostní číslo bývá i odléváno s výrobkem. Proto se vyskytuje i na zboží, které by punc nemohlo dostat, například na bižuterii z obecného kovu, a samo o sobě neposkytuje dostatečnou informaci o výrobku.

Výrobní značka

Obvykle dvou- až třímístný alfanumerický znak přidělený Puncovním úřadem, vycházející ze jména a příjmení nebo obchodní firmy výrobce, umístěný v charakterizujícím ohraničení a určený k označování výrobcem produkovaného zboží (§ 4 písm. h).

Odpovědnostní značka

Značka téže konstrukce, která však vychází ze jména nebo obchodní firmy obchodníka a označuje jím dovezené zboží (§ 4 písm. i). Pro odpovědnostní značky jsou vyhrazeny dva tvary obrysů; ostatní tvary patří značkám výrobním.

Společným termínem pro výrobní a odpovědnostní značku je značka identifikační. Její vyražení si zajišťuje výrobce nebo dovozce sám. V Česku se identifikační značky téměř vždy vyznačují dvěma nebo třemi písmeny, často iniciálami živnostníka; při shodných iniciálách se značky odlišují obrysem, druhem písma a oddělovacím znaménkem.

Platné české puncovní značky

Zákonné ryzosti stanoví § 5 puncovního zákona. Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena jedna puncovní značka; zvláštní puncovní značky jsou pro staré zboží, které nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti (§ 19). Následující sestava se používá od roku 2004.

Staré zboží pod zákonnou ryzostí

Pro staré zboží, které nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti, jsou stanoveny zvláštní puncovní značky. Vyskytují se ve dvou velikostech.

Je-li zboží zhotoveno z více drahých kovů, označí se odpovídajícími puncovními značkami pro použité kovy; neužijí se značky těch kovů, jichž je použito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu (§ 20 odst. 3).

Obrazový přehled značek AUREA je níže v části o registraci. Závazné vyobrazení jednotlivých punců vydává Puncovní úřad.

• Přejít na obrazový přehled
• Vyobrazení značek na webu Puncovního úřadu

Jak značku číst

Následující prvky dokumentuje Puncovní úřad. Symboly jednotlivých punců zveřejňuje úřad obrazem, nikoli slovním popisem, proto zde nejsou popisovány slovy.

Typ značky — kov, ryzost a období

Kromě základní informace, že byl předmět zkontrolován a shledán správným co do ryzosti, vyjadřuje český punc i použitý kov, jeho ryzost a období, kdy byl vyražen. Všechny tyto údaje se dají poznat z typu puncu.

Číslo ryzosti

Zákonné ryzosti jsou v zákoně číslovány. U zlata jde o ryzost č. 0 až 4, u stříbra o č. 0 až 5 a u platiny o č. 0 až 4; číslování vede od nejvyšší ryzosti k nejnižší (§ 5 odst. 1).

Písmeno pracoviště

Se vznikem nových pracovišť bylo nutné punce mezi pracovišti rozlišit miniaturními písmeny. Písmeno je umístěno v blízkosti čísla ryzosti.

P — Praha, J — Jablonec nad Nisou, B — Brno, O — Ostrava, T — Turnov, R — Tábor, Z — Plzeň, L — Olomouc, H — Hradec Králové, K — Červený Kostelec.

Natočení písmene — český, nebo slovenský úřad

U českého Puncovního úřadu je osa písmene kolmá ke svislé ose značky. Jinak shodné značky Puncovního úřadu Slovenské republiky obsahují písmena orientovaná se svislou osou značky rovnoběžně.

Znaménka „METAL“

Vedle puncovních značek stanoví prováděcí předpis i znaménka „METAL“, „MET“ a „M“ (§ 19).

Úřední znak na slitky

Pro označení slitku slouží úřední znak ve velkém a malém provedení; i v něm je písmeno pracoviště.

Rozlišení písmeny se zavádí postupně a stávající značky se užívají do vyčerpání zásob. Zboží se považuje za řádně opuncované bez ohledu na pracoviště či úřad, který je označil, a nevyžaduje se další dodatečné přezkoušení ani označení.

Historie českého puncovnictví

Puncovní značky existují na našem území už od středověku; nebyly však vždy výrazem státní garance ryzosti — s týmž významem je užívaly řemeslné cechy a města. Zpočátku si každý výrobce označoval výrobky jménem a ryzostním číslem, u stříbra v lotech a u zlata v karátech. Zkoušení později přešlo na představené cechu nebo města, pak na jiné orgány, obvykle mincovnu, a nakonec na stát. Následující data uvádí Puncovní úřad.

1. 1788 Patent císaře Josefa II. z 23. února 1788 zavedl značky vídeňského Hlavního mincovního úřadu pro zlato o ryzostech 767, 545 a 326/1000.
2. 1806 V roce 1806 byl v Praze zřízen filiální puncovní úřad jako pobočka Hlavního puncovního úřadu ve Vídni; tímto rokem datuje Puncovní úřad vznik českého puncovnictví. Císařský manifest Františka II. z 20. srpna 1806 vyhlásil přepuncovací značky, které ryzost nevyjadřují, a nelze je proto samostatně považovat za platné puncovní označení.
3. 1824 Zákon z 1. dubna 1824 stanovil úřední puncovní značky s letopočty 1824 až 1866, mimo jiné pro stříbro o ryzosti 937,5/1000 (15 lotů) a 812,5/1000 (13 lotů).
4. 1866 Zákon ze dne 26. 5. 1866 č. 75/1866 ř. z. zavedl s platností od 1. srpna 1866 puncovní značky pro celé Rakousko-Uhersko. Na našem území se užívaly do 28. února 1921, v Rakousku do roku 1922 a v Maďarsku do roku 1936.
5. 1921 Vyhláška ministerstva financí č. 596/1920 Sb. zavedla s účinností od 1. března 1921 první československé puncovní značky, které nahradily dosavadní značky rakousko-uherské.
6. 1929 Zákon č. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží, přijatý 16. prosince 1927 a účinný od 1. ledna 1929, přinesl spolu s vyhláškou č. 216/1928 Sb. druhé československé puncovní značky. Do té doby platinové zboží puncovní kontrole nepodléhalo.
7. 1941 V protektorátu Čechy a Morava byla zřízena ryzost zlata 333/1000; pro její označování se od 1. ledna 1941 užívala jako řádná puncovní značka bývalá zásobní značka „včela“ (též „moucha“). Od 30. ledna 1941 byly změněny značky na stříbro a ze značky pro cizí zboží bylo odstraněno písmeno „Č“.
8. 1949 Vyhláška ministerstva průmyslu č. 71/1949 Sb. z 25. ledna 1949 opět sjednotila puncovní značky na území celého Československa. Třetí československé značky nestanovily nové obrysy, ale zkompilovaly dosavadní značky československé a slovenské.
9. 1955 Puncovní zákon z roku 1928 byl zrušen a nahrazen zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb. Navazující vyhlášky postavily jako prioritní odborný dozor nad hospodařením drahými kovy.
10. 1962 Vyhláška č. 93/1962 Sb. zrušila s účinností od 1. října 1962 užívání úředních značek na větší zboží a zavedla ryzost stříbra 750/1000.
11. 1968 Vyhláška č. 34/1968 Sb. z 22. února 1968 zavedla novou ryzost zlata 375/1000 a příslušnou puncovní značku.
12. 1989–1990 Po roce 1989 se Státní zkušebna pro drahé kovy vrátila k původnímu názvu Puncovní úřad.
13. 1992 Puncovní zákon č. 539/1992 Sb. byl přijat 4. listopadu 1992 a vstoupil v platnost 31. prosince 1992. Prováděcí vyhláška č. 540/1992 Sb. zavedla novou značku pro zlato 585/1000 a zrušila značku pro zlato 375/1000, pro stříbro 750/1000 a značky na zboží cizí a staré; nová je značka pro staré zboží pod nejnižší zákonnou ryzostí.
14. 1993 Po rozdělení federace bylo nutné rozlišit punce mezi českým a slovenským úřadem i mezi jejich pracovišti; použilo se historicky osvědčené rozlišení miniaturními písmeny. Puncovní unie mezi Českou a Slovenskou republikou zůstává zachována.
15. 1994 Česká republika přistoupila 2. listopadu 1994 k Úmluvě o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, tzv. Vídeňské konvenci. Na našem území proto platí i konvenční značky.
16. 2004 Novela puncovního zákona č. 127/2003 Sb. účinná od 1. ledna 2004 zavedla novou zákonnou ryzost 999/1000 pro zlato, stříbro i platinu a odpovědnostní značky na dovezené zboží; nové punce vyhlásila vyhláška č. 363/2003 Sb.
17. 2004 Se vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 se staly přímo platnými i puncovní značky států EU, které vyjadřují srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně českému puncovnímu zákonu (§ 50 odst. 2).

Platnost historických značek a postavení mincí

Kromě současných českých značek jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem. Jde tedy o značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu.

Neplatí puncy, které byly v době druhé světové války zavedeny na československém území obsazeném cizími státy — značky rakouské, polské a maďarské.

Za zboží se pro účely zákona nepovažují výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000, ze stříbra nižší než 500/1000 a z platiny nižší než 800/1000, a dále přístroje, nástroje a jiné předměty určené k technickým, vědeckým, laboratorním nebo vyučovacím účelům bez ohledu na ryzost (§ 3 odst. 2). U zlatého starého zboží se za nejnižší zákonnou ryzost považuje 580/1000 (§ 5 odst. 2).

Vedle toho na našem území platí značky Vídeňské konvence a po vstupu do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států. K datu aktualizace textu Puncovního úřadu 6. 1. 2016 šlo o vybrané puncy Estonska, Finska, Chorvatska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie.

Vybrané historické ryzosti

Ryzosti, které se dnes v sestavě platných značek nevyskytují, ale na starším zboží se s nimi lze setkat.

Mince puncovní kontrole nepodléhají

Puncovní kontrole nepodléhají české a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá, a jsou s ním volně spojeny (§ 27 odst. 3 puncovního zákona).

Zlatá ani stříbrná mince proto puncovní značku nenese a nést nemusí. Absence puncu na minci není vadou ani indicií nepravosti — mince do režimu puncovní kontroly prostě nespadá.

České mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu jsou přesto výrobky z drahých kovů ve smyslu zákona: výrobce českých mincí je povinen předložit Puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti a bez souhlasu úřadu nemůže ražbu předat odběrateli (§ 30). Ryzost se u nich tedy ověřuje jinou cestou než puncem na kuse.

Registrace AUREA Numismatika

Společnost AUREA Numismatika, IČO 04447646 je registrovaná na Puncovním úřadě České republiky.

Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků; do jeho části, která je veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a úřad ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 42). Seznam registrovaných na webu Puncovního úřadu

Přejít na obrazový přehled

Zdroje

Všechny údaje na této stránce vycházejí z podkladů Puncovního úřadu České republiky a z textu puncovního zákona. Symboly jednotlivých značek zveřejňuje úřad obrazem; závazné je jeho vyobrazení.

• Puncovní úřad ČR — Puncovní značky — Načteno 14. 8. 2026
• Puncovní úřad ČR — Identifikační (výrobní a odpovědnostní) značky — Načteno 14. 8. 2026
• Puncovní úřad ČR — Zprávy z úřadu: Vývoj českého puncovnictví — Načteno 14. 8. 2026
• Puncovní úřad ČR — Seznam platných a výběr neplatných puncovních značek na území České republiky, Praha 2017 (PDF) — Načteno 14. 8. 2026
• Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů — § 3, 4, 5, 8, 19, 20, 27, 28, 30, 42 a 50

Datum poslední odborné kontroly: 14. 8. 2026

Související

• Vysvětlivky aukčních zkratek
• Informace a edukace
• Padělky mincí