Encyklopedie Pojmy
Británie
Británie, plným názvem Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je ostrovní stát na severozápadě Evropy zahrnující Anglii, Skotsko, Wales a Severní Irsko. Pro numismatiku představuje Británie kolébku libry šterlinků – pound sterling –, jež je dle Bank of England nejdéle nepřetržitě používanou měnou světa.
Klíčovou postavou raných dějin britské měny je merciánský král Offa (757–796), který kolem roku 790 zavedl novou stříbrnou minci, takzvanou anglosaskou penny. Offa převzal vzor karolinské reformy Pipina Krátkého a Karla Velikého a stanovil, že z jedné takzvané věžové libry stříbra (Tower pound, 349,9 g) se má razit 240 pencí o teoretické hmotnosti přibližně 1,46 g. Z tohoto poměru se odvozují všechny tři jednotky budoucího anglického měnového systému: penny (denarius), shilling (solidus) jako účetních dvanáct pencí a pound (libra) jako 240 pencí. Penny byla po staletí jedinou skutečně raženou britskou mincí; shilling a pound zůstávaly do konce středověku pouhými účetními veličinami. Etymologie slova sterling není zcela jistá – nejčastěji se odvozuje od staroanglického "steorra" (hvězda), podle drobné hvězdičky na některých raných ražbách, případně od významu "pevný, silný" jako odkaz na ryzost mince.
Anglosaská penny a vznik libry
Sterlingový standard – ryzost 92,5 % stříbra a 7,5 % mědi – formálně zavedl král Henrik II. roku 1158 reformou pence známé jako Tealbyho penny (podle naleziště téměř šesti tisíc kusů v Lincolnshire). Tato ryzost se ve Velké Británii oficiálně udržela více než osm set let; teprve v polovině dvacátého století byla u oběžných ražeb nahrazena jinými slitinami, ale dodnes definuje stříbrnické zboží – "sterling silver" je celosvětově právně chráněná zkušební značka pro stříbro o této ryzosti. Edward III. v roce 1351 reformou redukoval hmotnost pence na 18 grainů a roku 1344 zavedl velkou zlatou minci noble o hmotnosti 8,97 g, jež se na sto let stala klíčovou anglickou zlatou ražbou. Henrik VII. nechal v roce 1489 razit první anglický sovereign – masivní zlatou minci o hmotnosti 15,55 g a hodnotě dvacet šilinků; sovereign byl spíše prestižní reprezentační ražbou než běžným platidlem.
Sterlingový standard Henrika II.
Moderní britská peněžní soustava krystalizovala kolem Velkého přeražení (Great Recoinage) z roku 1816, jež formálně ukotvilo zlatý standard. Coinage Act roku 1816 stanovil novou jednotku zlaté ražby – moderní sovereign –, kterou královská mincovna začala razit v roce 1817 podle návrhu italského rytce Benedetta Pistrucciho s vyobrazením svatého Jiří zabíjejícího draka. Sovereign měl hmotnost přesně 7,98805 g při ryzosti 22 karátů (91,67 %, tedy 7,32238 g čistého zlata) a nominální hodnotě jedné libry; tento standard zlata o ryzosti 22 karátů – takzvaný crown gold – se dochoval beze změny dodnes a moderní investiční sovereigny ražené britskou královskou mincovnou (Royal Mint) ho stále zachovávají. Spolu se sovereignem vznikl také menší half sovereign, dvojnásobný double sovereign a u příležitostných ražeb pětilibrový five sovereign. Velká Británie zlatý standard suspendovala v roce 1914 kvůli první světové válce, krátce ho obnovila v letech 1925–1931 a definitivně opustila po měnové krizi za vlády Ramsay MacDonalda v září 1931.
Zlatý sovereign a Velké přeražení 1816
Do druhé poloviny dvacátého století fungoval britský peněžní systém v původním nedesítkovém formátu: jedna libra obsahovala 20 šilinků, jeden šilink dvanáct pencí, takže jedna libra rovnala 240 pencí, doplněných o drobné jednotky farthing (čtvrtina pence) a halfpenny (půl pence). Po dlouhé politické debatě – první vážný návrh desetinné reformy padl už v roce 1849 – schválil parlament Decimal Currency Act 1969 a takzvaný Decimal Day proběhl 15. února 1971. Šilink jako jednotka mizí, libra zůstává a nově se dělí na sto desetinných pencí (new pence, p). Staré stříbrné šilinky a starý florín přechodně cirkulovaly jako pětipencové a desetipencové ekvivalenty až do roku 1990, respektive 1993; staré půlkoruny byly demonetizovány hned roku 1969. Brettonwoodský systém pevného kurzu k dolaru pak přestal pro libru fungovat po devalvaci 1967 a definitivně po Nixonově šoku v roce 1971; libra od té doby pluje volně.
Desetinná reforma 1971
Numismatický odkaz Británie spočívá v několika rovinách. Sterlingový standard 92,5 % zůstává mezinárodně uznávaným zkušebním znakem stříbra. Sovereign jako 22karátová bullionová mince patří spolu s americkým Eaglem, kanadským Maple Leafem a jihoafrickým Krugerrandem mezi nejobchodovanější investiční zlato světa. Britská královská mincovna v Llantrisantu (od roku 1968 přemístěná z Toweru) vyvíjí sběratelské řady jako Britannia (od roku 1987), Queen's Beasts a od roku 2023 portrétní řadu krále Karla III., která jako první anglickou ražbu od roku 1968 změnila orientaci panovnického profilu. Účetní jednotka penny – ze staroanglického penig – pak přes francouzské denier a německý pfennig zanechala stopy v drobných nominálech řady evropských měn a slovo dollar má nepřímý etymologický most přes německý Thaler k jáchymovské stříbrné mince českých Krušných hor, které byly dobový přední konkurent anglické sterlingové ražby v evropské stříbrné ekonomice 16. století.



