Encyklopedie typ_mince
Církevní ražby
Církevní ražby jsou mince emitované církevními institucemi, jako jsou arcibiskupství, biskupství, kláštery nebo rytířské řády. Představují specifickou a rozsáhlou oblast evropské numismatiky, která odráží politickou a ekonomickou moc církve především ve středověku a raném novověku.
Počátky církevního mincovnictví sahají do raného středověku v Franské říši. Během vrcholného středověku se síť církevních mincoven rozšířila po celé Svaté říši římské, Francii i Itálii. Mezi nejvýznamnější emitenty patřili papežové v Římě, tři duchovní kurfiřti (arcibiskupové mohučský, trevírský a kolínský) a mocní arcibiskupové salcburští. V českých zemích bylo významné mincovní právo olomouckých biskupů a arcibiskupů. Mince razily také vojenské rytířské řády, například Řád německých rytířů nebo Johanité.
Historie a význam
Církevní ražby se vyznačují specifickou ikonografií, která je odlišuje od světských emisí. Místo portrétu panovníka se na mincích často objevují postavy patronů daného biskupství či kláštera (např. svatý Petr pro papežský stát, svatý Rupert pro Salcburk, svatý Václav pro olomoucké ražby). Dalšími typickými motivy jsou kříže, berla, mitra, rodové erby církevních hodnostářů a náboženské scény. Opisy na mincích obsahují jméno a titul biskupa, arcibiskupa či opata.
Charakteristika a ikonografie
Nominálová skladba církevních ražeb kopírovala obecný vývoj evropského mincovnictví. V raném období se jednalo o denáry a brakteáty, později následovaly groše, tolary a zlaté dukáty. Církevní mince byly často vnímány jako záruka kvality a stability, neboť církevní instituce dbaly na dodržování předepsané hmotnosti a ryzosti. Většina církevních mincoven zanikla v důsledku sekularizace na přelomu 18. a 19. století.
Nominály a ukončení
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie typ_mince. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.