Keltové

## Historie a společnost

Archeologicky je keltská civilizace spojena se dvěma hlavními obdobími: starší dobou železnou, tzv. halštatskou kulturou (cca 800–450 př. n. l.), a mladší dobou železnou, tzv. laténskou kulturou (cca 450 př. n. l. – přelom letopočtu). Během laténského období dosáhla keltská expanze vrcholu, kdy jejich kmeny pronikly až na Balkán a do Malé Asie. Keltská společnost byla kmenově organizovaná a hierarchizovaná. V jejím čele stála vojenská aristokracie a druidové, kteří plnili funkci kněží, soudců a uchovatelů tradic.

Historie a společnost

Od 2. století př. n. l. začali Keltové budovat opevněná výšinná sídliště, tzv. oppida, která sloužila jako správní, výrobní, obchodní a kultovní centra. Mezi nejvýznamnější oppida na českém území patří Závist u Prahy, Stradonice nebo Hrazany. Úpadek keltské moci ve střední Evropě souvisel s expanzí Římské říše z jihu a tlakem germánských kmenů ze severu na přelomu letopočtu.

## Kultura, umění a náboženství

Kultura, umění a náboženství

Keltské umění se vyznačuje vysokou řemeslnou úrovní, zejména ve zpracování kovů. Typické jsou abstraktní a zoomorfní motivy, spirály a složité propletence, které zdobily šperky, zbraně i předměty denní potřeby. Keltské náboženství bylo polyteistické, spojené s přírodními kulty a vírou v posmrtný život. Druidové hráli klíčovou roli při provádění obřadů, které mohly zahrnovat i lidské oběti. Jelikož Keltové nepoužívali písmo pro záznam své historie a tradic, naše znalosti o jejich duchovním světě pocházejí především z archeologických nálezů a zpráv antických autorů.

## Numismatický závěr

Numismatický závěr

Z numismatického hlediska jsou Keltové významní tím, že na území střední Evropy zavedli ražbu prvních mincí. Jejich zlaté a stříbrné ražby, inspirované řeckými a římskými vzory, se postupně vyvinuly ve svébytný umělecký projev. Tyto mince, zejména zlaté statéry známé jako duhovky, nesloužily jen jako platidlo v dálkovém obchodu, ale také jako prostředek k uchování bohatství a symbol prestiže kmenových elit.