Korunovační mince

Tradice rozdávání peněz při nástupu vysokých osobností do úřadu nebo na trůn je doložena již od starověku, kdy římští císaři rozdávali mince s nápisem LIBERALITAS nebo CONGIARIUM při svém nástupu. Tento zvyk převzala středověká Evropa a rozvinula jej do propracovaného ceremoniálu spojeného s korunovacemi.

V českých zemích razili korunovační peníze všichni čeští králové počínaje Matyášem II. (1611–1619) a konče Ferdinandem V. (1835–1848). První doložené české korunovační ražby však pocházejí již z korunovace Ferdinanda I. roku 1527, kdy Praha vydala pamětní stříbrné a zlaté medaile k uvítání nového krále z rodu Habsburků.

Zlatý věk korunovačních mincí nastal v období baroka, kdy se korunovace staly velkolepými divadelními představeními s přesně vymezeným scénářem. Korunovační mince Leopolda I. z roku 1656 představují vrchol barokního medailérství s komplexní alegorickou symbolikou a virtuózním ryteckým provedením. Náklad těchto ražeb dosahoval desetitisíců kusů u drobných žetonů a pouhých jednotek u zlatých násobků.

Významnou změnu přinesla korunovace Marie Terezie roku 1743, která se konala uprostřed války o rakouské dědictví. Korunovační ražby měly tentokrát propagandistický charakter – zdůrazňovaly legitimitu panovnice a její právo na český trůn. Poprvé byly raženy tříjazyčné mince s nápisy v latině, němčině a češtině.

Historie

Poslední české korunovační mince byly vyraženy k korunovaci Ferdinanda V. 7. září 1836. Jednalo se o technicky dokonalé ražby z vídeňské mincovny, které však postrádaly uměleckou originalitu předchozích epoch. Následující panovníci František Josef I. a Karel I. se již českými králi korunovat nenechali, čímž tradice korunovačních mincí definitivně skončila.

V období první republiky a následně se korunovační mince nerazily, protože Československo bylo republikou. Tradice však byla symbolicky obnovena vydáváním inauguračních medailí prezidentů republiky, které plní podobnou pamětní funkci jako historické korunovační ražby.

Korunovační mince se dělily do několika kategorií podle účelu a hodnoty. Nejběžnější byly korunovační žetony (Krönungsjeton) – drobné stříbrné ražby o váze 1–3 gramů, které se při průvodu rozhazovaly mezi lid. Razily se většinou v desetitisících kusů a nesly jednoduché motivy – český lev, říšská orlice nebo monogram panovníka.

Těžší stříbrné a zlaté korunovační mince sloužily jako dary významným osobnostem a hostům. Tyto větší mince byly raženy ve hmotnosti dukátů a tolarů nebo jejich násobků a díly, proto mohly být součástí peněžní soustavy. Jejich náklad se pohyboval ve stovkách až tisících kusů podle významu události.

Typy a charakteristika korunovačních mincí

Nejvzácnější kategorii představují obětní peníze – těžké, většinou zlaté ražby (zpravidla násobky dukátů) vyrobené maximálně v několika kusech. Panovník tyto výjimečné ražby obětoval při slavnostních bohoslužbách. Například 10dukátová korunovační mince Karla VI. z roku 1723 existuje pouze ve třech exemplářích.

Korunovační ražby pravidelně nesou na lícní straně datum a místo slavnostní události (např. CORONAT PRAGAE 1723). Na rubní straně je často heslo patrona spolu se symbolikou nebo alegorické výjevy přibližující vládní program. Později se objevuje portrét panovníka, často v idealizované antikizující podobě.