Křížové výpravy

První křížová výprava začala v roce 1095 výzvou papeže Urbana II. v Clermontu k osvobození Svaté země. Křižácká vojska vedená Gottfriedem z Bouillonu, Bohemundem z Tarentu a Raymondem z Toulouse překonala Malou Asii a v roce 1099 dobyla Jeruzalém. Při dobytí města byly povražděny tisíce muslimů a židů. Křižáci založili Jeruzalémské království, Antiochijské knížectví, Edesské a Tripolské hrabství. Tyto státy přejaly byzantské a muslimské správní systémy a vytvořily jedinečnou syntézu západní a východní kultury.

Druhá křížová výprava v letech 1147 až 1149 vedená francouzským králem Ludvíkem VII. a německým císařem Konrádem III. skončila neúspěchem. Pád Edessy v roce 1144 vyvolal výpravu, která však nedokázala dobýt Damašek. Třetí křížová výprava v letech 1189 až 1192 reagovala na dobytí Jeruzaléma Saladinem v roce 1187. Richard Lví srdce, Filip II. August a Fridrich Barbarossa vedli výpravu. Barbarossa se utopil v Kilikii, Filip se vrátil domů, Richard dobyl Akkon, ale nedokázal získat Jeruzalém.

Historie

Čtvrtá křížová výprava v letech 1202 až 1204 byla odkloněna Benátčany na Konstantinopol, která byla vypleněna a vzniklo Latinské císařství. Tato výprava definitivně rozdělila západní a východní křesťanství. Páté až osmá výprava ve 13. století byly neúspěšné pokusy o znovuzískání Jeruzaléma. Ludvík IX. Francouzský vedl sedmou a osmou výpravu, byl zajat v Egyptě a zemřel v Tunisu. Pád Akkonu v roce 1291 znamenal konec křižácké přítomnosti ve Svaté zemi.

Křížové výpravy měly dalekosáhlé důsledky pro evropskou civilizaci. Přinesly do Evropy znalosti arabské vědy, medicíny a filozofie. Rozvinul se obchod s Orientem, italská města získala obchodní monopoly. Templářský a johanitský řád vytvořily první mezinárodní bankovní systémy. Křížové výpravy oslabily byzantskou říši a urychlily její pád. Posílily papežskou moc, ale také přispěly k rozvoji národních monarchií. Kontakt s islámskou kulturou ovlivnil evropskou architekturu, kuchyni a životní styl.

Ekonomické a mincovní aspekty křížových výprav

Financování křížových výprav vedlo k rozvoji evropského finančního systému. Křižáci prodávali nebo zastavovali své statky pro získání prostředků. Vznikl systém papežských desátků a křižáckých daní. Templářský řád vyvinul systém akreditivů umožňující převod peněz bez fyzického přesunu mincí. Křižácké státy razily vlastní mince kombinující západní a východní prvky - zlaté bezanty s arabskými nápisy, stříbrné denáry s křížem.

Křížové výpravy stimulovaly mezinárodní obchod a měnovou výměnu. Evropané poznali vyspělý muslimský měnový systém založený na zlatém dináru. Italská města získala privilegia v levantských přístavech a kontrolovala obchod s kořením. Příliv byzantského a arabského zlata do Evropy umožnil obnovení ražby zlatých mincí. Francouzský král Ludvík IX. zavedl écu d'or podle orientálního vzoru. Ekonomický význam křížových výprav přetrval jejich vojenský neúspěch.

Zajímavosti