Kutnohorská mincovna (historie)

## Historie

Založení mincovny bylo klíčovou součástí měnové reformy krále Václava II. Kolem roku 1300 panovník centralizoval mincovnictví v království, zrušil staré denárové mincovny a veškerou ražbu stříbrných mincí soustředil do Kutné Hory. Právní rámec reformy stanovil horní zákoník *Ius regale montanorum*. Pro organizaci výroby byli povoláni odborníci z Itálie, což dalo mincovně název Vlašský dvůr.

Historie

Vrcholné období zažila mincovna ve 14. a na počátku 15. století za vlády Lucemburků, kdy se pražský groš stal mezinárodně uznávanou měnou. Provoz mincovny byl narušen během husitských válek, ale později byl obnoven. Produkce grošů postupně klesala s vytěžováním nejbohatších rudných žil a s nástupem nové, tolarové měny. Ražba pražských grošů byla v Kutné Hoře definitivně ukončena v roce 1547 za Ferdinanda I. Habsburského. Mincovna poté fungovala s přestávkami až do roku 1727, kdy byla její činnost definitivně zastavena.

## Význam a hlavní ražby

Význam a hlavní ražby

Kutnohorská mincovna byla po více než dvě století hlavním zdrojem bohatství a moci českých králů. Její význam byl nejen ekonomický, ale i politický, neboť stabilní a kvalitní měna posilovala prestiž Českého království.

Nejdůležitějším produktem mincovny byl pražský groš, velká stříbrná mince o hmotnosti přibližně 3,5 gramu a vysoké ryzosti. Spolu s ním se razily i jeho díly, malé denáry zvané parvi. V pozdějším období, zejména v 16. století, mincovna razila také tolary a jejich díly. Mince z Kutné Hory jsou obvykle bez mincovní značky, protože se předpokládalo, že všechny groše pocházejí právě odtud. Výjimkou jsou některé pozdější ražby.