Mušlové peníze

## Historie a rozšíření

Používání mušlí jako platidla je doloženo na všech obydlených kontinentech. V Africe a Asii dominovaly mušle kauri, které se z Indického oceánu šířily po rozsáhlých obchodních sítích. V Severní Americe používaly indiánské kmeny v oblasti východního pobřeží takzvaný wampum – korálky vyrobené z lastur mlže druhu *Mercenaria mercenaria*. Tyto korálky se navlékaly na šňůry nebo tkaly do pásů, které sloužily nejen k placení, ale i k zaznamenávání smluv a významných událostí.

Historie a rozšíření

V Oceánii, zejména na Papui-Nové Guineji a Šalamounových ostrovech, se používaly různé druhy mušlí, často rozřezané na malé disky a navlečené na dlouhé šňůry. Hodnota takových šňůr závisela na jejich délce, barvě a kvalitě zpracování. V některých komunitách v této oblasti si mušlové peníze udržely svůj význam až do moderní doby. S příchodem evropských obchodníků a koloniálních správ však byly mušlové peníze postupně vytlačovány standardizovanými mincemi a bankovkami.

## Funkce a typy

Funkce a typy

Mušlové peníze plnily všechny základní funkce peněz: sloužily jako prostředek směny, účetní jednotka i uchovatel hodnoty. Kromě ekonomické role měly často i významnou sociální a rituální funkci. Používaly se při svatebních obřadech (jako věno), náboženských rituálech nebo jako symbol společenského postavení.

Způsob jejich použití se lišil. Některé mušle, jako kauri, se používaly celé a počítaly se na kusy. Jiné, jako u wampumu nebo v Oceánii, vyžadovaly značné zpracování – broušení, vrtání a navlékání. Právě tato přidaná práce zvyšovala jejich hodnotu a ztěžovala jejich „výrobu“, čímž se systém stabilizoval. Standardizace do podoby šňůr nebo pásů představovala pokročilý krok, který usnadňoval počítání a velké transakce, a přiblížila tak mušlové peníze modernějším peněžním systémům.