Řád Zlatého rouna

## Historie a vývoj

Řád byl založen 10. ledna 1430 v Bruggách u příležitosti sňatku Filipa Dobrého s portugalskou infantkou Isabelou. Počet rytířů byl původně omezen na 24, později byl postupně navyšován. Po smrti posledního burgundského vévody z rodu Valois, Karla Smělého, v roce 1477 přešlo velmistrovství řádu sňatkem jeho dcery Marie Burgundské s Maxmiliánem I. na rod Habsburků.

Historie a vývoj

Po vymření španělské větve Habsburků a následné válce o dědictví španělské na počátku 18. století došlo k rozdělení řádu na dvě samostatné větve. Španělská větev pokračovala pod vládou španělských králů a existuje dodnes. Rakouská větev zůstala v držení habsburského, později habsbursko-lotrinského rodu, a její velmistrovství je i po zániku monarchie spojeno s hlavou této dynastie.

## Insignie a symbolika

Insignie a symbolika

Hlavní insignií řádu je zlatý přívěsek ve tvaru beránčího rouna, odkazující na antický mýtus o Iásonovi a argonautech. Tento klenot je zavěšen na řádovém řetězu, nazývaném kolana. Řetěz je tvořen střídajícími se články v podobě ocílek, tradičního burgundského symbolu, a pazourků, z nichž šlehají jiskry. K řádu se váže motto "Pretium Laborum Non Vile", což v překladu znamená "Odměna za námahu není bezvýznamná".

Pro méně slavnostní příležitosti se řádový klenot nosí zavěšený na červené stuze. Členství v řádu bylo a je považováno za mimořádnou poctu, udělovanou panovníkům a vybraným příslušníkům nejvyšší aristokracie. Řád Zlatého rouna tak představuje nejen faleristický artefakt, ale i významný politický a dynastický nástroj evropských dějin.