Encyklopedie technika
Válcová ražba
Válcová ražba (německy Walzenprägung) je specifická technika strojní ražby mincí, která se rozvinula v 16. století. Princip spočívá v použití dvou protiběžně se otáčejících ocelových válců, na jejichž povrchu jsou vyryta razidla.
Tato technologie je úzce spjata s mincovnou v Hallu v Tyrolsku, kde byla v druhé polovině 16. století zdokonalena a hojně využívána, zejména pro ražbu velkých stříbrných mincí, jako byly tolary. Každý válec mohl nést několik razidel po svém obvodu, což umožňovalo plynulou a relativně rychlou produkci. Z Hallu se tato metoda rozšířila i do dalších evropských mincoven, včetně některých v habsburské monarchii.
Historie a princip
Hlavní výhodou válcové ražby oproti ruční ražbě kladivem byla vyšší rychlost a rovnoměrnější tlak, což vedlo ke konzistentnější kvalitě reliéfu. Metoda však měla i své nevýhody. Mince často vykazovaly mírné prohnutí způsobené průchodem mezi válci a střížky nebyly vždy dokonale kruhové. Oprava nebo výměna opotřebených razidel vyrytých přímo na válci byla komplikovaná a nákladná. V průběhu 17. a 18. století byla válcová ražba postupně nahrazena efektivnějšími šroubovými a později pákovými lisy.
Výhody a nevýhody
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie technika. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.