Veletrh

Tradice veletrhů sahá do raného středověku, kdy se z výročních trhů u významných klášterů a poutních míst vyvinuly mezinárodní obchodní události. Ve 12. století vznikly slavné veletrhy v Champani, které spojovaly italské kupce se severoevropskými. Zde se poprvé rozvinul systém bezhotovostních plateb směnkami a stanovování směnných kurzů mezi různými měnami.

V českých zemích se první významné veletrhy konaly od 13. století v Praze při svátcích svatého Václava a svatého Víta. Karel IV. udělil roku 1356 Praze privilegium dvou výročních veletrhů, každý v trvání čtrnácti dnů. Během veletrhů platilo tržní právo zaručující ochranu všem kupcům včetně cizinců. Norimberští, augsburští a benátští obchodníci zde prodávali luxusní zboží a nakupovali české stříbro v podobě pražských grošů.

Lipský veletrh získal od 15. století dominantní postavení ve střední Evropě. Třikrát ročně se zde setkávali obchodníci z celé Evropy. Čeští kupci vozili do Lipska plátno, kůže a kožešiny, zpět dováželi koření, hedvábí a jižní ovoce. Lipské veletrhy byly také místem, kde se vyrovnávaly platby mezi obchodníky různých zemí prostřednictvím veletržních směnek. Kurzy stanovené v Lipsku platily jako směrodatné pro celou střední Evropu.

Historie

V 16. a 17. století zažívaly rozkvět veletrhy ve Frankfurtu nad Mohanem, které se specializovaly na knižní obchod a finanční transakce. Linecké veletrhy byly důležité pro obchod mezi habsburskými zeměmi. Po třicetileté válce získaly na významu vratislavské veletrhy, kam směřovalo české sukno a moravské plátno. Brněnské veletrhy vlny se od 18. století staly nejvýznamnější událostí tohoto druhu v habsburské monarchii.

Průmyslová revoluce změnila charakter veletrhů. Z center přímého obchodu se staly výstavní a kontraktační akce. První světová výstava v Londýně roku 1851 zahájila éru moderních veletrhů. V českých zemích se konaly významné hospodářské a průmyslové výstavy - Jubilejní výstava 1891 nebo Výstava soudobé kultury 1928. Brněnské výstaviště založené roku 1928 se stalo centrem veletržního ruchu ve střední Evropě.

Středověké veletrhy měly přísnou organizaci zajišťující bezpečnost a spravedlivý obchod. Veletržní právo zaručovalo svobodný průchod kupců, ochranu před zatčením pro dluhy a rychlé soudní řízení při sporech. Městská rada jmenovala tržní dozorce, kteří kontrolovali míry, váhy a kvalitu zboží. Penězoměnci měli povolení směňovat různé měny za úřední kurzy. Veletržní soud řešil obchodní spory podle mezinárodního kupeckého práva.

Organizace a význam veletrhů

Platební systém veletrhů významně ovlivnil rozvoj bankovnictví. Kupci nemuseli převážet hotové peníze, ale používali směnky splatné na příštím veletrhu. Vznikl systém veletržních plateb, kdy se vzájemné pohledávky započítávaly a platil se pouze rozdíl. Bankéři poskytovali úvěry zajištěné zbožím nebo budoucími dodávkami. Veletržní kurzy určovaly hodnotu různých měn a ovlivňovaly měnovou politiku států.

Veletrhy byly místem šíření inovací a obchodních informací. Kupci se seznamovali s novými výrobky, technologiemi a obchodními praktikami. Vznikaly zde obchodní dohody a kartely regulující ceny určitých komodit. Veletrhy také plnily kulturní funkci - šířily se zde knihy, umělecká díla a módní trendy. Diplomaté využívali veletrhy k neformálním jednáním a získávání zpravodajských informací.