Božena Němcová, zakladatelka novodobé české prózy (4. 2. 1820 Vídeň – 21. 1. 1862 Praha) Dětství prožila Božena Němcová převážně v Ratibořicích u České Skalice. Její otec v letních měsících pracoval na ratibořickém zámku vévodkyně Zaháňské. Velký vliv na malou Barunku měla její babička Magdalena Novotná. Ústřední postavou hlavního díla je babička, která je symbolem dobra a lásky. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi. Většina postav je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu také postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Němcová dala dílu podtitul Obrazy venkovského života.