Samson byl jedním ze dvanácti soudců starověkého Izraele, které uvádí starozákonní Kniha soudců. Osoba, která vykonávala tuto funkci, stála v čele státu a za výkon spravedlnosti. Soudcové měli královskou roli, neboť nebyli pomazáni. Samsonův příběh je jedním z nejzajímavějších biblických textů. Samson žil v době, kdy Bůh prostřednictvím Izraelcům řekl, že je „vydal do rukou Pelištejců“. Podle proroctví, kterou Samsonovým rodičům předal boží posel, měl jejich syn zasvětit celý svůj život boji s nepřítelem Izraelitů – Pelištejci. Předpověď se naplnila a Samson prováděl odvážné činy, kdy strhl svatyni, pod jejíž troskami zahynulo více než tři tisíce Pelištejců. Podle výkladu měl Samsonův příběh ukazovat, jak mohou být boží dary zmařeny v důsledku lehkomyslnosti a podlehnutí žádostem.