Aes grave

Vývoj aes grave spadá přibližně do období po roce 300 př. n. l. a představuje klíčový krok v monetizaci římské ekonomiky. Předcházelo mu používání neforemných kusů bronzu (aes rude), které se při každé transakci musely vážit. Aes grave zavedlo standardizované hmotnostní jednotky, čímž se obchod zjednodušil. Základní jednotkou byl as, který měl původně odpovídat hmotnosti jedné římské libry (cca 324 g), ačkoliv jeho hmotnost v průběhu času klesala.

Tyto mince byly vyráběny litím roztaveného bronzu do hliněných forem, které obsahovaly negativní obraz averzu i reverzu. Po ztuhnutí byly formy rozbity a mince, často spojené licími kanálky, od sebe odděleny a začištěny. Tento výrobní postup je odlišuje od drtivé většiny pozdějších antických mincí, které vznikaly ražbou. Systém aes grave byl postupně opuštěn ve 3. století př. n. l. během punských válek, kdy Řím přešel na ražbu stříbrných a menších bronzových mincí.

Historie a charakteristika

Měnový systém aes grave byl založen na jednotce as a jejích dílech. Každý nominál měl charakteristické zobrazení a označení hodnoty v podobě teček (uncií). Základní nominály byly:

* **As** (12 uncií): typicky zobrazoval oboustrannou hlavu boha Jana. * **Semis** (6 uncií): nesl hlavu Jupitera a písmeno S. * **Triens** (4 uncie): zobrazoval hlavu Minervy a čtyři tečky. * **Quadrans** (3 uncie): nesl hlavu Herkula a tři tečky. * **Sextans** (2 uncie): zobrazoval hlavu Merkura a dvě tečky. * **Uncia** (1 uncie): nesla hlavu bohyně Romy (nebo Bellony) a jednu tečku.

Nominály a ikonografie

Ikonografie na reverzu byla často jednotná pro celou sérii, například lodní příď (prora), která symbolizovala námořní moc Říma. Díky své velikosti, hmotnosti a archaickým motivům jsou aes grave vyhledávaným a specifickým oborem antické numismatiky.