Eislebenská mincovna

Eislebenská mincovna vznikla ve 12. století díky bohatým ložiskům mědi a stříbra v Mansfeldu. Hrabata z Mansfeldu získala mincovní právo od císaře. První ražby byly mansfeldské brakteáty s motivem svatého Jiří. Těžba mědi učinila z Eislebenu významné ekonomické centrum. Mincovna zásobovala střední Německo měděnými feniky a stříbrnými groši.

Reformace přinesla zásadní změnu. Martin Luther, rodák z Eislebenu, inspiroval protestantské mince. Eislebenská mincovna razila první tolary s Lutherovým portrétem po jeho smrti 1546. Reformační hesla a biblické citáty nahradily katolické symboly. Mansfeldská hrabata podporovala protestantskou unii mincovními emisemi. Schmalkaldská válka viděla ražbu válečných mincí pro protestantské vojsko.

Historie Eislebenské mincovny

Třicetiletá válka devastovala region. Švédská okupace 1631-1635 znamenala ražbu okupačních mincí. Kiperské období znehodnotilo měnu. Po vestfálském míru mincovna obnovena v omezené míře. Vyčerpání rudných ložisek v 17. století vedlo k úpadku. Poslední pravidelné ražby v roce 1758. Pruská anexe Mansfeldu 1780 definitivně ukončila mincovní tradici. Budova mincovny dnes součást Lutherova památníku.

Mincovna využívala místní suroviny - měď a stříbro z mansfeldských dolů. Měděné desky pro ražbu feníků byly eislebenskou specialitou. Vodní kola na řece Böse Sieben poháněla hamry. Luterští mincmistři lpěli na kvalitě jako svědectví víry. Reformační tolary dosahovaly umělecké úrovně srovnatelné s katolickými centry.

Technologie a produkce

Mincovní značky - zkřížená hornická kladívka, písmena E nebo M. Roční produkce měděných mincí dosahovala milionů kusů. Export mansfeldské mědi a mincí do celé Evropy. Technické inovace v zpracování mědi ovlivnily metalurgii. Sbírka Lutherstadt Eisleben muzea dokumentuje reformační numismatiku. Eislebenské razící nástroje jsou cennou památkou.

Zajímavosti