Enzyklopädie ekonomika
Haléřová měna
Haléřová měna označuje peněžní systém, který dominoval v českých zemích a okolních regionech od konce 14. do konce 15. století. Tento systém byl založen na drobných stříbrných mincích, především haléřích a penízech, a fungoval paralelně s grošovou měnou, která sloužila pro větší transakce.
Po zavedení pražského groše kolem roku 1300 se groš stal hlavní obchodní mincí, ale pro běžné nákupy byl příliš hodnotný. Vznikla tak potřeba kvalitního drobného oběživa. Tento problém řešilo zavedení nových drobných nominálů, penízů a haléřů (půlpenízů), po roce 1384. Tyto mince, často ražené jako jednostranné brakteáty, vytvořily samostatný okruh oběživa, který se označuje jako haléřová měna.
Historie a charakteristika
Charakteristickým rysem tohoto systému byla jeho oddělenost od grošové soustavy. Směnný kurz mezi grošem a drobnými mincemi nebyl pevně daný a často kolísal podle aktuální kvality ražeb a tržní poptávky. Haléřová měna tak představovala autonomní peněžní sféru, která uspokojovala potřeby lokálních trhů. S postupným znehodnocováním groše na konci 15. století a nástupem tolarové éry význam samostatné haléřové měny upadal a haléř se transformoval v pouhý dílčí nominál větších jednotek.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie ekonomika. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.