Enzyklopädie Pojmy
Krušné hory
Krušné hory, německy Erzgebirce, jsou pohoří na česko-saské hranici v severozápadních Čechách. Patří mezi nejstarší a historicky nejvýznamnější evropské hornické oblasti; ložiska barevných a drahých kovů — stříbra, cínu, mědi, kobaltu, olova, niklu, wolframu a později uranu — sem soustřeďovala evropský horní průmysl po více než osm století.
Nejstarší stopy těžby v oblasti pocházejí z doby bronzové; podle archeologických nálezů se v Krušných horách dolovala cínová ruda už kolem roku 2500 př. n. l. a hotový cín se odsud dostával starodávnými stezkami k Baltu i ke Středomoří. Středověký rozkvět zahájil objev bohatých stříbrných žil ve Freibergu na saské straně v roce 1168 — tato událost spustila tak zvané první Berggeschrey, hornický „křik“, který přilákal kolonisty z celé Říše a založil základ evropské stříbrné ekonomiky vrcholného středověku. Z Freiberga se v té době dostávalo na trh tolik stříbra, že jeho cena ovlivňovala kurz českého pražského groše i ražbu denárů v Bavorsku, Sasku a Durynsku.
Geologie a počátky těžby
Druhá vlna prosperity, takzvaný druhý Berggeschrey, přišla v patnáctém a šestnáctém století, kdy se otevřely doly v Schneebergu (1471), Annabergu (1492) a v Jáchymově (1516). Přibližně čtyřicet hornických měst získalo královská a říšská privilegia, vznikla soustava bergamtů (horních úřadů) a hornické mistrovství krušnohorských prospektorů se rozšířilo po celé Evropě — od slovenské Banské Štiavnice až po stříbrné doly Nového světa. V samotném Jáchymově nechali hrabata Šlikové od roku 1516 dolovat stříbro v takovém měřítku, že vlastní městská mincovna začala v roce 1519 razit velkou stříbrnou minci o hmotnosti přes 29 gramů, na lícu se sv. Jáchymem a na rubu s českým lvem.
Druhý hornický boom (15. – 16. století)
Tato mince se původně jmenovala Joachimsthaler — podle města Jáchymov, německy Joachimsthal, „Jáchymovo údolí“. V běžné řeči se název zkrátil na Thaler a stal se prototypem velké stříbrné obchodní mince šestnáctého století. Jáchymovský tolar definoval standard hmotnosti i ryzosti, který Říše Římská národa německého formálně přijala roku 1566 jako Reichstaler, a podle stejného vzoru se postupně razily nizozemské leeuwendaaldery, španělské reály o osmi (peso de ocho), severské tolary i koloniální stříbrné mince Nového Světa. Z německého Thaler vzniklo v nizozemštině Daalder, v ruštině jefimok (zkomolenina jména Joachim) a v angličtině přes nizozemské obchodní kanály dollar — slovo, které dnes označuje měnu Spojených států a desítek dalších států světa.
Jáchymovský tolar a vznik světové měny
Úpadek krušnohorské stříbrné ekonomiky začal v devatenáctém století s objevy obrovských stříbrných ložisek v amerických Komstockém pásu (1859) a v Mexiku, které srazily světovou cenu stříbra. Definitivní ránu uštědřilo zavedení zlatého standardu Německou říší roku 1871: dolování drahých kovů v Krušných horách se stalo v ekonomicky nerentabilním. Většina tradičních dolů uzavřela během prvních dekád dvacátého století; freiberský důl, jenž fungoval kontinuálně od roku 1168, byl uzavřen až v roce 1968 po osmi stech letech provozu. Ve dvacátém století se v Jáchymově a Hornisle těžilo uran — jáchymovský pechblendový rudný revír zaopatřoval československé i sovětské jaderné programy a manželé Curieovi z něj v roce 1898 izolovali polonium a radium.
Úpadek a uzavření dolů
V roce 2019 zařadilo UNESCO oblast pod názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového kulturního dědictví; zápis zahrnuje dvaadvacet hornických lokalit po obou stranách hranice, včetně Jáchymova, Krupky, Freiberga, Annabergu a Schneebergu. Pro numismatiku zůstávají Krušné hory pamětí jedné z nejdůležitějších stříbrných ekonomik Evropy: tolary, jejichž jméno tato pohoří vyslala do světa, fungují v podobě moderních dolarových měn dodnes a sběratelské originální jáchymovské tolary patří k nejcennějším renesančním stříbrným ražbám.