Enzyklopädie historie
Mince Rakousko-Uherska
Mince Rakousko-Uherska představují měnový systém z období existence duální monarchie, tedy od rakousko-uherského vyrovnání v roce 1867 až do rozpadu říše v roce 1918. Toto období je numismaticky definováno dvěma měnovými systémy: zlatníkovým a pozdějším korunovým.
## Od zlatníku ke koruně
Po roce 1867 pokračoval v monarchii měnový systém založený na zlatníku (v Rakousku Gulden, v Uhersku Forint), který byl součástí německé mincovní unie a opíral se o stříbrný standard. Zásadní změna nastala s měnovou reformou v roce 1892, kdy Rakousko-Uhersko přešlo na zlatý standard a zavedlo novou měnu – korunu (v Rakousku Krone, v Uhersku Korona). Přepočet byl stanoven v poměru 1 zlatník = 2 koruny. Korunová měna platila až do zániku monarchie.
Od zlatníku ke koruně
První světová válka znamenala faktický konec zlatého standardu. Drahé kovy zmizely z oběhu a pro ražbu mincí se začaly používat náhradní kovy, především železo. Tyto válečné ražby dokumentují hospodářský rozvrat a blížící se konec říše.
## Charakteristika a mincovny
Charakteristika a mincovny
Dualismus monarchie se plně odrážel v ikonografii mincí. Rakouské emise nesly portrét císaře Františka Josefa I. a na rubu císařského dvouhlavého orla. Opisy byly v němčině nebo latině. Uherské ražby zobrazovaly stejného panovníka, ale na rubu byl uherský znak se svatoštěpánskou korunou a opisy byly výhradně v maďarštině.
Hlavní mincovnou pro rakouskou část říše byla Vídeň, pro uherskou část Kremnica (maďarsky Körmöcbánya). Korunová měna zahrnovala zlaté mince v hodnotách 10, 20 a 100 korun, stříbrné 1, 2 a 5 korun a drobné mince z niklu a bronzu. Tyto mince představují poslední společnou měnu národů střední Evropy před vznikem nástupnických států.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie historie. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.