Oppidum

Termín oppidum použil poprvé římský vojevůdce Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské (Commentarii de bello Gallico) pro označení opevněných keltských sídlišť, s nimiž se setkával při tažení do Galie v letech 58–50 př. n. l. Vlastní keltský výraz pro tato sídliště se nedochoval. Ve střední Evropě názvy keltských sídel často končily na příponu -dunon (latinsky -dunum), -igium nebo -durum, což ve slovanských jazycích odpovídá pojmu týn ve smyslu ohrazeného místa.

Oppida vznikala v období označovaném podle Reineckovy chronologie jako pozdní doba laténská (stupně LT C2 až D1), tedy přibližně od poloviny 2. století př. n. l. Jejich vznik souvisí s hospodářským a společenským rozvojem keltské civilizace, která v tomto období dosáhla vrcholu svého rozvoje. Oppida představovala první skutečná městská centra na území severně od Alp a předznamenala urbanizaci, k níž v těchto oblastech jinak došlo až o několik staletí později pod římským vlivem.

Na území dnešních Čech a Moravy se nacházelo několik významných oppid, která svědčí o vyspělosti místní keltské civilizace kmene Bójů. Právě podle tohoto kmene získala česká země latinský název Boiohaemum (země Bójů), z něhož pochází označení Bohemia. Nejvýznamnějším českým oppidem bylo Hradiště u Stradonic na Berounsku, které fungovalo jako hlavní hospodářské a výrobní centrum. Oppidum Závist nad Zbraslaví plnilo především správní a kultovní funkce. Mezi další významná oppida patřil Třísov v jižních Čechách, Hrazany na Sedlčansku nebo Staré Hradisko na Moravě.

Historie

Stradonické oppidum získalo světovou proslulost díky dramatickým událostem roku 1877, kdy zde byl náhodně objeven poklad obsahující asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Tento nález vyvolal takzvanou zlatou horečku, během níž stovky kopáčů devastovaly lokalitu v honbě za dalšími poklady. Teprve v roce 1902 zde byl pod vedením archeologa Josefa Ladislava Píče zahájen první odborný výzkum. Z oppida pochází více než 100 000 nálezů včetně 2 481 mincí, což představuje jednu z nejrozsáhlejších kolekcí keltských ražeb v Evropě.

Zánik oppid na českém území se datuje přibližně do doby kolem roku 30 př. n. l. a souvisí pravděpodobně s tlakem germánských kmenů postupujících z východu. Keltská civilizace v Čechách tak zanikla ještě před začátkem našeho letopočtu, aniž by zdejší území bylo začleněno do Římské říše. Oppida byla opuštěna a postupně zarůstala vegetací, jejich mohutné valy však dodnes výrazně ovlivňují reliéf krajiny, což z nich učinilo oblíbený cíl amatérských archeologů již od 19. století.

Oppida vykazovala značnou rozmanitost ve velikosti, od několika hektarů až po více než sto hektarů rozlohy. Charakteristickým znakem byl složitý půdorys s akropolí obvykle oddělenou od předhradí. Vnitřní zástavba byla uspořádána do dvorcového systému – každý dvorec zahrnoval obytné domy, hospodářské stavby, studny a cisterny a byl ohrazen lehkým plotem. Archeologické nálezy dokládají existenci ulic se štětovaným povrchem a vyjetými kolejemi od vozů.

Stavební podoba a funkce

Pro opevnění oppid používali Keltové několik typů hradeb. Nejznámější je murus gallicus popsaný Caesarem – roštová konstrukce ze dřeva spojovaná železnými hřeby, vyplněná hlinitošterkovým zásypem a z vnější strany obložená kamennou zdí. Mladším typem je hradba typu Kelheim, kde dřevěné rošty nebyly spojeny hřeby a čelní kamenná zeď byla zpevněna mohutnými dřevěnými kůly. Nejjednodušší variantou byl prostý sypaný val. Důležitým prvkem opevnění byly brány, nejčastěji takzvané klešťovité, jejichž ramena byla zalomena dovnitř a vytvářela úzkou uličku nevýhodnou pro útočníky.

Oppida plnila komplexní funkce hospodářských, výrobních a obchodních center. Archeologicky je doložena intenzivní řemeslná výroba – kovářství, zpracování bronzu, stříbra, zlata a skla, hrnčířství s produkcí kvalitní malované keramiky. Klíčovou roli hrála ražba mincí – na oppidech Stradonice a Závist fungovaly mincovny produkující zlaté statéry zvané duhovky i stříbrné ražby. Oppida se nacházela v širším prostoru Jantarové stezky a nálezy středomořských importů svědčí o čilém dálkovém obchodu.