Enzyklopädie sberatele
Stopa po oušku
Stopa po oušku je specifický typ poškození mince, který vzniká mechanickým odstraněním závěsného očka (ouška). V minulosti bylo běžné, že se zejména zlaté a velké stříbrné mince, jako dukáty a tolary, upravovaly pro nošení na krku jako přívěsky nebo součásti šperků.
## Identifikace a typy poškození
Stopa po oušku se nejčastěji nachází na horní hraně mince, tedy na pozici 12. hodiny. Může mít několik podob v závislosti na způsobu připevnění a odstranění ouška. Nejčastěji se jedná o zbroušenou nebo zapilovanou plošku na hraně, která narušuje její původní kulatost. V místě zásahu mohou být patrné zbytky pájky, tepelné zbarvení kovu způsobené pájením nebo drobná prohlubeň.
Identifikace a typy poškození
Rozsah poškození se může lišit od sotva patrného zabroušení až po hluboký zářez, který výrazně narušuje celkový vzhled mince. Identifikace tohoto poškození je pro sběratele klíčová, protože se jedná o nevratný zásah do integrity numismatického kusu.
## Vliv na sběratelskou hodnotu
Vliv na sběratelskou hodnotu
Z numismatického hlediska je stopa po oušku považována za závažné poškození, které dramaticky snižuje sběratelskou a tržní hodnotu mince. I jinak dokonale zachovalý exemplář s tímto defektem bude oceněn výrazně níže než nepoškozená mince ve srovnatelném stavu. Pro mnoho sběratelů jsou takto poškozené kusy zcela nepřijatelné.
Na druhou stranu, výrazně nižší cena může zpřístupnit jinak vzácné a drahé mince širšímu okruhu zájemců. U extrémně raritních ražeb, kde se dochovalo jen několik málo kusů, může být i exemplář se stopou po oušku akceptován jako jediná dostupná možnost pro doplnění sbírky.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie sberatele. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.