Marie Terezie

## Historie a vláda

Po smrti svého otce Karla VI. čelila Marie Terezie koalici evropských mocností, které zpochybnily její nárok na trůn. V sérii konfliktů, včetně první a druhé slezské války a války sedmileté, ztratila ve prospěch Pruska většinu Slezska, ale potvrdila svou pozici panovnice v ostatních zemích. Po smrti svého manžela Františka I. Štěpána Lotrinského v roce 1765 jmenovala spoluvladařem svého syna Josefa II., s nímž často vedla spory o směřování reforem.

Historie a vláda

Její reformní činnost byla komplexní. Zavedla centralizovanou byrokracii, sjednotila daňový systém a provedla první sčítání lidu a soupis půdy (tereziánský katastr). V oblasti vojenství založila vojenskou akademii a zavedla moderní výcvikové metody. Podporovala také manufakturní výrobu a obchod, čímž položila základy pro pozdější průmyslovou revoluci v monarchii. Její reformy měly trvalý dopad na strukturu a fungování státu.

## Mincovní politika a reformy

Mincovní politika a reformy

Na počátku vlády Marie Terezie byl měnový systém monarchie roztříštěný a nestabilní. Klíčovým krokem k jeho sjednocení a stabilizaci se stala konvenční měnová reforma z roku 1753. Na jejím základě byl zaveden nový standard, podle kterého se z jedné kolínské hřivny (cca 233,8 g) ryzího stříbra razilo deset tolarů. Tento konvenční tolar (Konventionstaler) se stal hlavní obchodní mincí nejen v habsburských zemích, ale i v mnoha státech jižního Německa, což usnadnilo mezinárodní obchod.

Reforma také zavedla systematickou ražbu drobných měděných mincí, jako byly krejcary, půlkrejcary a grešle, které nahradily méně kvalitní billonové ražby a zlepšily peněžní oběh pro každodenní transakce. Zlaté mince, především dukáty, si zachovaly vysokou a stabilní ryzost. Mince Marie Terezie jsou typické jejím portrétem, který se v průběhu vlády měnil od mladistvé podoby až po zralý portrét se vdovským závojem. Hlavními mincovnami monarchie byly Vídeň, Kremnica, Praha, Kutná Hora a Hall v Tyrolsku.