Mincovnictví za Marie Terezie

## Mincovní reformy a sjednocení měny

Nejvýznamnějším počinem na poli mincovnictví byla konvenční měnová reforma z roku 1753, uskutečněná ve spolupráci s Bavorskem. Na jejím základě byl zaveden tzv. konvenční tolar (Konventionstaler), který měl pevně stanovenou hmotnost a ryzost. Z jedné kolínské hřivny čistého stříbra se razilo 10 tolarů, což odpovídalo 20 zlatým. Tento systém, známý jako dvacetizlatková měna, se stal standardem nejen v habsburských zemích, ale i v mnoha státech jižního Německa, a platil až do roku 1857.

Mincovní reformy a sjednocení měny

Součástí reforem byla také centralizace mincovní správy. Některé menší a méně efektivní mincovny, jako například ta v Kutné Hoře, byly uzavřeny a výroba se soustředila do klíčových center. Cílem bylo zajistit jednotnou kvalitu a vzhled mincí v celé monarchii a zamezit lokálním odchylkám.

## Hlavní mincovny a ikonické ražby

Hlavní mincovny a ikonické ražby

Za vlády Marie Terezie fungovalo několik hlavních mincoven, mezi které patřily Vídeň, Kremnica, Praha, Hall v Tyrolsku, Karlsburg v Sedmihradsku a Günzburg. Každá mincovna používala svou vlastní značku, která umožňovala identifikaci původu mince.

Nejznámější mincí spojenou s touto panovnicí je tereziánský tolar, často nazývaný levantský tolar. Tato mince s portrétem zralé panovnice a datací 1780 se stala oblíbenou obchodní mincí v severní Africe a na Blízkém východě. Pro svou popularitu byla s nezměněným vzhledem a letopočtem 1780 razena i po smrti Marie Terezie a v různých mincovnách po celém světě se razí dodnes jako novoražba. Mince z období vlády Marie Terezie jsou mezi sběrateli vyhledávané pro svou historickou hodnotu i umělecké zpracování v duchu pozdního baroka a rokoka.