Mincovna Kutná Hora

## Historie a grošová reforma

Na konci 13. století byla v okolí Kutné Hory objevena mimořádně bohatá ložiska stříbrné rudy. Král Václav II. využil tohoto bohatství k provedení zásadní mincovní reformy. Kolem roku 1300 vydal horní zákoník „Ius regale montanorum“ a centralizoval veškerou ražbu stříbrných mincí z rozptýlených malých mincoven do nově zřízené ústřední mincovny v Kutné Hoře. Pro organizaci výroby povolal odborníky z italské Florencie, odtud název sídla mincovny – Vlašský dvůr.

Historie a grošová reforma

Nově zavedená mince, pražský groš, byla ražena z kvalitního stříbra a dělila se na dvanáct menších mincí, parvů. Díky své vysoké ryzosti a stabilní hmotnosti si pražský groš rychle získal mezinárodní prestiž a stal se standardem pro obchod ve střední a východní Evropě. Kutná Hora se tak proměnila v hospodářské a finanční centrum království.

## Produkce a zánik

Produkce a zánik

Kutnohorská mincovna razila pražské groše nepřetržitě až do roku 1547. Kromě nich produkovala i další nominály, jako byly bílé a malé peníze. Po nástupu Habsburků na český trůn a zavedení tolarové měny začal význam grošů a s ním i kutnohorské mincovny postupně upadat. Ačkoliv se zde později razily i tolary a krejcary, hlavní produkce se přesouvala do jiných center, zejména do Jáchymova a Prahy.

Definitivní konec činnosti mincovny přišel v 18. století. V rámci centralizačních reforem Marie Terezie byla její činnost v roce 1726 zastavena a zařízení převezeno do Prahy. Vlašský dvůr, bývalé sídlo mincovny, je dnes národní kulturní památkou a muzeem, které připomíná slavnou éru českého mincovnictví.