Encyklopedie mincovna
Olomoucká mincovna (historie)
Historie olomoucké mincovny zahrnuje především biskupské mincovní právo a epizodu stavovské ražby v Olomouci v letech 1619–1621. Ačkoliv Olomouc neměla nepřetržitě fungující mincovnu jako Kutná Hora nebo Kremnica, její mincovní dějiny jsou úzce spjaty s mocenským postavením olomouckých biskupů a s klíčovými událostmi moravských dějin.
## Historie
Počátky mincování na Moravě sahají do 11. a 12. století, kdy zde razila denáry údělná přemyslovská knížata. Později se mincovní výroba centralizovala a moravská specifika ustoupila do pozadí. Nová kapitola se začala psát až v raném novověku, kdy olomoučtí biskupové získali od panovníka mincovní právo. Klíčové bylo privilegium udělené císařem Rudolfem II. v roce 1608 kardinálu Františku Dietrichsteinovi. Ten zřídil mincovnu v Kroměříži, která zahájila činnost kolem roku 1614 a razila mince se jménem a znakem biskupa.
Historie
Nejvýznamnější období, které je přímo spojeno s městem Olomouc, nastalo během stavovského povstání. Roku 1619 se moravské stavy přidaly k odboji proti Habsburkům. Pro financování své armády zkonfiskovaly biskupskou mincovnu, její zařízení převezly do Olomouce a zahájily ražbu vlastních mincí. Tato „olomoucká stavovská mincovna“ fungovala v letech 1619–1621 a produkovala především krejcarové nominály s moravskou orlicí. Ražba byla poznamenána válečnou nouzí a nedostatkem kvalitního kovu.
Po porážce stavů byla mincovna v Olomouci zrušena. Mincovní činnost olomouckých biskupů a arcibiskupů však pokračovala v Kroměříži s přestávkami až do 18. století. Tyto pozdější ražby měly spíše reprezentativní charakter a dokládaly prestiž a bohatství olomouckého církevního stolce. Historie olomoucké mincovny je tak příběhem přerušované činnosti, v níž se odráží střet zájmů církve, zemských stavů a panovnické moci.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie mincovna. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.