Enzyklopädie historie
Dvouocasý lev
Dvouocasý lev je heraldický symbol Českého království a ústřední figura státního znaku České republiky, často zobrazovaná na českých mincích. Tento symbol představuje suverenitu, sílu a statečnost českého státu a jeho panovníků.
Původně byla erbovním znamením českých panovníků z rodu Přemyslovců černá plamenná orlice na stříbrném poli. Lev se jako symbol českých vládců objevuje ve 12. století. Podle kronikářských záznamů jej jako erb získal kníže Vladislav II. od císaře Fridricha I. Barbarossy v roce 1158 spolu s královským titulem.
Druhý ocas byl podle tradice přidán za vlády Přemysla Otakara II. ve 13. století. Tento přídavek měl symbolizovat zvýšení prestiže a moci českého krále v rámci Svaté říše římské, případně jeho vítězství v bitvě u Kressenbrunnu. Ačkoliv přesné okolnosti jsou předmětem diskusí, od 13. století se dvouocasý lev pevně etabloval jako znak Českého království.
Historický původ
V numismatice se dvouocasý lev stal dominantním motivem s nástupem grošové měny. Poprvé se objevil na rubové straně pražských grošů, které začal kolem roku 1300 razit král Václav II. Od té doby zdobil nespočet českých mincí, od středověkých grošů a dukátů, přes novověké tolary a krejcary, až po moderní koruny Československa a České republiky.
Jako heraldická figura je dvouocasý lev přesně definován: jedná se o stříbrného (bíle zobrazeného) lva ve skoku (rampant), hledícího vpravo, s otevřenou tlamou, vyplazeným jazykem, zlatou (žlutou) korunou a zbrojí (drápy). Stojí na červeném poli. Tato podoba je zakotvena i v zákoně o státních symbolech České republiky, kde je dvouocasý lev součástí malého i velkého státního znaku.
Použití v numismatice a heraldice
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie historie. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.