Enzyklopädie obecne
Vážený kov
Vážený kov představuje jednu z nejstarších forem peněz, která předcházela vzniku ražených mincí. Jedná se o premonetární platidlo, jehož hodnota nebyla dána nominální hodnotou stanovenou autoritou, ale přímo jeho vnitřní (intrinsickou) hodnotou, tedy hmotností a ryzostí drahého kovu, nejčastěji stříbra nebo zlata.
Používání váženého kovu je doloženo již ve starověkých civilizacích Mezopotámie, Egypta a Levanty tisíce let před naším letopočtem. Tento systém umožňoval obchod na velké vzdálenosti, ale byl nepraktický pro každodenní směnu. V Evropě se vážené stříbro používalo i v raném středověku, například v prostředí Velkomoravské říše nebo u Vikingů, kde se pro platby využívaly sekané kusy stříbrných předmětů, tzv. hacksilver.
Historie a funkce
Vážený kov existoval v různých formách. Mohlo se jednat o standardizované ingoty, pruty, prsteny, náramky nebo jen neurčité úlomky a sekané kusy šperků či nádob. Klíčovým nástrojem pro obchodování s váženým kovem byly přesné váhy a závaží. Právě nepraktičnost neustálého vážení a ověřování ryzosti vedla k historickému přechodu k raženým mincím. Vynález mince v 7. století př. n. l. v Lýdii znamenal revoluci: státní autorita (král) opatřila kousek kovu svou značkou (razidlem), čímž garantovala jeho hmotnost a ryzost. Tím se z váženého kovu stala mince s nominální hodnotou, což zásadně zjednodušilo a urychlilo obchod.
Formy a přechod k mincovnictví
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie obecne. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.