Enzyklopädie sberatele
Vzácné české a československé mince
Vzácné české a československé mince představují širokou škálu ražeb od raného středověku po současnost, jejichž sběratelská hodnota je definována buď nízkým počtem dochovaných exemplářů, specifickou historickou okolností vzniku, nebo mimořádně vysokou kvalitou zachovalosti. Vzácnost se může týkat jak oběhových, tak pamětních či zkušebních ražeb.
V období českého státu patří mezi nejstarší a nejvyhledávanější rarity denáry z 10. a 11. století, zejména ražby Boleslava I. nebo mince Slavníkovců. Z grošového období jsou vzácné některé varianty prvních pražských grošů Václava II. nebo zlaté florény ražené za Jana Lucemburského. Mimořádně ceněné jsou také ražby z období husitských válek.
S nástupem tolarové měny v 16. století se objevují další sběratelské rarity, například tolary ražené rodem Šliků v Jáchymově, mince z období českého stavovského povstání (1618–1620) nebo specifické zlaté dukáty a jejich násobky z doby vlády Rudolfa II. Vzácnost těchto mincí je často dána krátkým obdobím ražby a politickými zvraty, které vedly k jejich stažení a přetavení.
Historický přehled vzácných českých mincí
V období Československa (1918–1992) vznikla řada dnes již ikonických rarit. Mezi nejznámější patří pětihaléř z roku 1924, který byl ražen v omezeném množství, nebo desetikoruna z roku 1933 s velmi nízkým emisním nákladem. Extrémně vzácné jsou zkušební ražby, jako například pětikoruna z roku 1924. Zlaté svatováclavské dukáty, zejména ročníky 1937 a 1951, patří k vrcholům československého mincovnictví.
Po vzniku České republiky v roce 1993 se vzácnou stala varianta desetikoruny z roku 1993 s menším symbolem „Kč“, která pochází ze zkušební série. Mezi moderními ražbami je vzácnost dána především nízkým nákladem u některých pamětních mincí nebo chyboražbami, které se náhodně dostaly do oběhu.
Vzácné mince Československa a České republiky
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie sberatele. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.