Encyklopedie historie
Koruna československá
Koruna československá (Kčs) byla peněžní jednotka Československa v letech 1919–1939 a 1945–1993, dělila se na 100 haléřů. Vznikla po rozpadu Rakousko-Uherska jako symbol nové státní suverenity a nástroj k oddělení ekonomiky od poválečného chaosu.
Základy československé měny položil ministr financí Alois Rašín měnovou reformou v roce 1919. Ta spočívala v okolkování rakousko-uherských bankovek na území nového státu a jejich postupné výměně za nové státovky. Měna si v meziválečném období vybudovala pověst jedné z nejstabilnějších ve střední Evropě. Její existence byla přerušena v letech 1939–1945, kdy na území protektorátu platila koruna protektorátní a na Slovensku koruna slovenská. Po druhé světové válce byla Kčs obnovena, avšak měnová reforma z roku 1953 znamenala její výrazné znehodnocení a faktickou konfiskaci úspor obyvatelstva. Koruna československá zanikla 8. února 1993 v souvislosti s rozdělením Československa, kdy byla nahrazena korunou českou a korunou slovenskou.
Historie
Mince a bankovky československé koruny odrážely umělecké i politické trendy své doby. První republika se pyšnila výtvarně kvalitními mincemi, jejichž autory byli přední umělci jako Otakar Španiel. Používaly se slitiny mědi, niklu a v případě pamětních ražeb i stříbro. Bankovky z tohoto období, navržené například Alfonsem Muchou či Maxem Švabinským, patří k vrcholům světové notafilie. Po roce 1948 se ikonografie změnila v duchu socialistického realismu, s motivy práce, průmyslu a politických vůdců. Materiálem mincí se stal převážně hliník a jeho slitiny. Sběratelsky jsou vyhledávané jak vzácné ročníky oběžných mincí, tak pamětní ražby a bankovky v bezvadné zachovalosti.
Mince a bankovky
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie historie. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.