Mince Československé republiky

## Historický vývoj

První československé mince byly uvedeny do oběhu po měnové reformě v roce 1919. První emise z let 1921–1922 zahrnovaly haléřové hodnoty a vyznačovaly se vysokou uměleckou úrovní, na níž se podíleli přední umělci jako Otakar Španiel (autor ikonické korunové mince s postavou ženy sázející lípu) nebo Jaroslav Horejc. Později byly zavedeny i stříbrné mince v hodnotách 5, 10 a 20 korun.

Po druhé světové válce byla v roce 1945 obnovena československá měna. Poválečné emise byly zhotoveny z méně hodnotných kovů, což odráželo hospodářskou situaci země. Zásadní změnu přinesla měnová reforma v roce 1953, která zavedla zcela novou soustavu mincí. Tyto mince, zpočátku ideologicky neutrální, byly od roku 1961 raženy s novým socialistickým státním znakem a názvem státu „Československá socialistická republika“.

Historický vývoj

Poslední etapa československého mincovnictví nastala po roce 1989. V letech 1990–1992 byly vydávány mince pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku (ČSFR) s novým státním znakem. Tato série byla v oběhu jen krátce, neboť k 1. lednu 1993 došlo k rozdělení státu.

## Umělecký a sběratelský význam

Československé mince, zejména ty z období první republiky, jsou sběrateli vysoce ceněny pro svůj zdařilý výtvarný design, který je považován za jeden z vrcholů evropského medailérství 20. století. Mezi nejznámější a nejvyhledávanější patří Svatováclavské dukáty, které sice nebyly oběživem, ale obchodními mincemi s vysokou uměleckou hodnotou.

Umělecký a sběratelský význam

Z oběžných mincí patří mezi rarity například 5 haléř z roku 1924 nebo stříbrná pětikoruna z roku 1937. Mince ze socialistického období jsou většinou běžné a tvoří dostupný základ pro začínající sběratele. Zvláštní pozornost si zaslouží zkušební ražby a varianty, které jsou často velmi vzácné.