Přemysl Otakar II.

## Historie

Syn krále Václava I., Přemysl Otakar II., se stal českým králem v roce 1253. Již předtím však díky sňatku s Markétou Babenberskou získal Rakouské vévodství. Postupně svou moc rozšířil i o Štýrsko, Korutany a Kraňsko, čímž vytvořil soustátí sahající od Krkonoš až k Jaderskému moři. Byl jedním z nejmocnějších panovníků tehdejší Evropy a vážným uchazečem o titul císaře Svaté říše římské.

Jeho přezdívka „král železný a zlatý“ odkazovala na jeho vojenskou sílu (železo) a na obrovské bohatství plynoucí z českých stříbrných dolů, především v oblasti Jihlavy (zlato jako symbol bohatství). Zakládal nová města, podporoval obchod a kolonizaci. Jeho mocenský vzestup však vyvolal nelibost ostatních říšských knížat, která v roce 1273 zvolila německým králem dosud málo významného Rudolfa I. Habsburského.

Historie

Konflikt mezi Přemyslem a Rudolfem o alpské země vyvrcholil bitvou na Moravském poli 26. srpna 1278. Přemysl Otakar II. v bitvě padl, což znamenalo konec jeho středoevropské říše a ztrátu rakouských zemí ve prospěch Habsburků, jejichž mocenský vzestup tímto okamžikem započal.

## Mincovnictví a hospodářství

Za vlády Přemysla Otakara II. pokračoval mincovní systém založený na stříbrných brakteátech, zavedený jeho dědem Přemyslem Otakarem I. Tyto jednostranné mince dosáhly za jeho panování vysoké umělecké úrovně. Náměty často zobrazovaly krále na trůně, jeho korunovanou hlavu nebo českého lva, symbolizující sílu a suverenitu království.

Mincovnictví a hospodářství

Bohatství z jihlavských stříbrných dolů umožňovalo ražbu velkého množství mincí, které byly nezbytné pro financování královy expanzivní politiky, udržování armády a rozsáhlou stavební činnost. Kvalitní české stříbro a mince z něj ražené hrály důležitou roli v tehdejším evropském hospodářství. Ačkoliv Přemysl Otakar II. nepřistoupil k zásadní mincovní reformě, jeho vláda představuje období stabilní a bohaté produkce brakteátové měny, která byla předstupněm grošové reformy jeho syna Václava II.