Encyklopedie vyznamenani
Řád sv. Štěpána
Královský uherský řád sv. Štěpána (maďarsky Magyar Királyi Szent István rend) bylo nejvyšší civilní vyznamenání Uherského království, založené císařovnou Marií Terezií v roce 1764.
## Historie a význam
Řád byl založen 5. května 1764, v den korunovace Josefa II. římským králem. Marie Terezie jeho zřízením posílila vazby mezi habsburským dvorem a uherskou šlechtou a vytvořila protipól k rakouskému Vojenskému řádu Marie Terezie. Pojmenován byl po svatém Štěpánovi I., prvním uherském králi a zakladateli státu. Udělení řádu bylo spojeno s povýšením do šlechtického stavu, pokud oceněný již nebyl jeho nositelem.
Historie a význam
Počet členů v jednotlivých třídách byl striktně omezen. Řád zanikl s rozpadem Rakouska-Uherska v roce 1918. Během druhé světové války byl krátce obnoven regentem Miklósem Horthym. V roce 2011 byl řád obnoven jako nejvyšší státní vyznamenání moderního Maďarska, udělované prezidentem republiky.
## Třídy a insignie
Třídy a insignie
Řád sv. Štěpána se dělil do tří tříd s pevně stanoveným počtem členů: velkokříž (20), komandér (30) a rytíř (50). Insignie tvořil zlatý, zeleně smaltovaný tlapatý kříž. V jeho středu se nacházel červený medailon se stříbrným patriarším křížem vyrůstajícím z koruny na zeleném trojvrší, což je ústřední motiv uherského znaku. Medailon byl lemován zlatým prstencem s heslem řádu "PUBLICUM MERITORUM PRAEMIUM" (Veřejná odměna za zásluhy). Na reverzu medailonu byly iniciály "STO. ST. RI. AP." (Sancto Stephano Regi Apostolico).
Velkokříž se nosil na široké velkostuze, která vedla z pravého ramene k levému boku, a doplňovala jej řádová hvězda nošená na hrudi. Komandéři nosili řádový kříž na stuze u krku a rytíři na trojúhelníkové stuze na levé straně hrudi. Stuha řádu byla karmínově červená se dvěma zelenými postranními pruhy.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie vyznamenani. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.