Ražba mincí na Slovensku

## Historie mincovnictví do roku 1918

První mince na území dnešního Slovenska razili Keltové, známé jsou především stříbrné tetradrachmy typu Biatec z oblasti dnešní Bratislavy. Po příchodu Slovanů a v období Velkomoravské říše neexistují přímé důkazy o systematické ražbě. Rozvoj mincovnictví nastal až po začlenění území do Uherského království.

Historie mincovnictví do roku 1918

Zásadní zlom přišel v roce 1328, kdy uherský král Karel Robert z Anjou udělil městu Kremnica privilegium provozovat mincovnu. Díky bohatým ložiskům zlata v okolí se Kremnica brzy stala producentem vysoce kvalitních zlatých mincí, známých jako kremnické dukáty nebo florény. Tyto mince si díky své stabilní ryzosti a hmotnosti získaly mezinárodní věhlas a byly akceptovány v celé Evropě. Kromě dukátů se v Kremnici a dalších menších mincovnách (např. Bratislava, Smolník) razily i stříbrné a měděné nominály pro potřeby uherského státu.

## Mincovnictví ve 20. a 21. století

Mincovnictví ve 20. a 21. století

Po vzniku Československa v roce 1918 se kremnická mincovna stala jedinou mincovnou nového státu a zajišťovala ražbu všech československých oběžných i pamětních mincí. Tuto roli plnila s výjimkou let 1939–1945, kdy razila mince pro válečný Slovenský štát. Po obnovení Československa v roce 1945 její produkce pokračovala až do rozdělení federace.

Od roku 1993 razila Mincovňa Kremnica mince nové slovenské koruny. Po vstupu Slovenska do eurozóny v roce 2009 plynule přešla na ražbu slovenských euromincí. Kromě toho si udržuje pozici významného světového producenta a exportéra mincí, medailí a razidel pro desítky zemí po celém světě, čímž navazuje na svou staletou tradici.