Restrike

Klíčovým znakem novoražby je použití autentických, původních razidel. Mincovny přistupují k výrobě novoražeb z různých důvodů: k uspokojení poptávky sběratelů po vzácných historických kusech, pro diplomatické dary nebo jako investiční produkty. Ačkoliv je mince ražena z originálních nástrojů, může se od původní emise lišit v drobných detailech. Například razidla mohou nést stopy pozdějšího opotřebení, koroze nebo úprav. Někdy se může lišit i složení kovu nebo technologie ražby, což se projeví na celkovém vzhledu mince.

Některé novoražby jsou záměrně označeny malou značkou, aby byly odlišitelné od původních ražeb. Mnohé však žádné takové označení nemají, což může identifikaci ztížit. V takových případech se numismatici opírají o detailní analýzu stylu ražby, stavu razidla a metalurgické složení.

Charakteristika a účel novoražeb

Nejznámějším příkladem novoražby je tolar Marie Terezie s letopočtem 1780, který se stal celosvětově oblíbenou obchodní mincí a byl s tímto datem ražen různými mincovnami prakticky nepřetržitě až do 20. století. Dalším typickým příkladem jsou rakouské zlaté dukáty, koruny a zlatníky, které vídeňská mincovna razí jako investiční mince s posledními letopočty z doby monarchie (např. dukáty s rokem 1915).

Sběratelsky jsou novoražby legitimní a vyhledávanou kategorií. Jejich tržní hodnota je zpravidla výrazně nižší než u původních ražeb z daného období, což je činí dostupnějšími pro širší okruh sběratelů. Představují autentický produkt mincovny a umožňují vlastnit historický motiv v dokonalé kvalitě za zlomek ceny originálu.

Příklady a sběratelský význam