Vladislav II. Jagellonský

## Historie a vláda

Na český trůn byl Vladislav zvolen po smrti Jiřího z Poděbrad v roce 1471, a to navzdory nárokům uherského krále Matyáše Korvína. Následoval dlouhý vojenský a diplomatický konflikt, který ukončila až Olomoucká smlouva z roku 1479. Ta potvrdila Vladislava jako českého krále, zatímco Matyáš si podržel vládu nad Moravou, Slezskem a Lužicí. Po Matyášově smrti v roce 1490 byl Vladislav zvolen i uherským králem, čímž vznikla personální unie mezi oběma královstvími.

Historie a vláda

Po roce 1490 Vladislav přesídlil do Budína, což vedlo k oslabení jeho pozice v Čechách. Skutečnou moc v zemi převzala vysoká šlechta, která si na panovníkovi vymohla řadu privilegií. Symbolem tohoto vývoje se stalo Vladislavské zřízení zemské z roku 1500, které právně zakotvilo dominantní postavení šlechty. Vladislavova vláda tak představuje období politické stability vykoupené úpadkem panovnické autority.

## Mincovnictví za Vladislava Jagellonského

Mincovnictví za Vladislava Jagellonského

Během vlády Vladislava II. pokračovala ražba tradičních pražských grošů v kutnohorské mincovně, ačkoliv jejich kvalita postupně klesala. Grošová měna zůstávala základem peněžního systému Českého království. Vedle grošů a jejich dílů, jako byly bílé a malé peníze, se razily také zlaté dukáty, označované jako české florény, které sloužily především v dálkovém obchodě.

Nejvýznamnějším numismatickým počinem této doby bylo zahájení ražby prvních velkých stříbrných mincí na českém území. Tyto ražby, někdy označované jako tolarové groše, byly ekvivalentem zlatého a reagovaly na podobné trendy v jiných evropských zemích, zejména v Tyrolsku a Sasku. Ačkoliv se tyto mince ještě nestaly dominantním platidlem, předznamenaly nástup tolarového období, které plně propuklo za vlády jeho nástupců v Jáchymově.