František Josef I.

## Historie a vláda

Na trůn nastoupil v bouřlivém roce 1848 po abdikaci svého strýce Ferdinanda V. Jeho vláda byla zpočátku poznamenána potlačením revolucí a zavedením neoabsolutismu. Po vojenských porážkách v Itálii a v prusko-rakouské válce byl donucen k politickým ústupkům, které v roce 1867 vyústily v rakousko-uherské vyrovnání a vznik duální monarchie. Až do své smrti v roce 1916, uprostřed první světové války, zůstal symbolem starého řádu a jednoty mnohonárodnostního soustátí.

Historie a vláda

## Mincovnictví a měnové reformy

Numismatika doby Františka Josefa I. odráží zásadní ekonomické změny. Počátek jeho vlády pokračoval v ražbě mincí konvenční měny. První velká reforma přišla v roce 1857, kdy Rakousko přistoupilo k Německé mincovní unii a zavedlo nový desítkový systém. Základní jednotkou se stal zlatník (gulden, florin), který se dělil na 100 krejcarů. Hlavní stříbrnou mincí byl spolkový tolar (Vereinstaler).

Mincovnictví a měnové reformy

Po vzniku Rakouska-Uherska v roce 1867 pokračoval tento systém, avšak s dvojjazyčnými ražbami pro obě části monarchie. Mince pro Předlitavsko (Rakousko) nesly německé či latinské opisy a byly raženy převážně ve Vídni, zatímco mince pro Zalitavsko (Uhry) měly maďarské opisy a pocházely z mincovny v Kremnici.

Druhou, ještě významnější reformou byl přechod na zlatý standard a zavedení korunové měny v roce 1892. Nová měnová jednotka, koruna, se dělila na 100 haléřů. Tato měna platila až do zániku monarchie v roce 1918. Portrét panovníka na mincích se během jeho vlády proměňoval – od mladíka bez vousů na prvních ražbách až po ikonickou podobu starého císaře s charakteristickými licousy, která se stala symbolem celé epochy.