Karel IV.

## Historie

Karel IV., původním jménem Václav, se narodil jako syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. V mládí získal vzdělání na francouzském dvoře a po návratu do Čech se ujal správy země jako moravský markrabě. Po smrti svého otce v bitvě u Kresčaku roku 1346 se stal českým králem. Jeho diplomatické schopnosti mu zajistily zvolení římským králem a následně i císařskou korunovaci v Římě.

Historie

Během své vlády inicioval řadu významných projektů, které formovaly podobu Prahy i celého království. V roce 1348 založil Univerzitu Karlovu, první vysoké učení ve střední Evropě, a položil základní kámen Nového Města pražského. Mezi jeho další stěžejní počiny patří stavba Karlova mostu a hradu Karlštejn, který sloužil k úschově korunovačních klenotů. V roce 1356 vydal Zlatou bulu, zákoník upravující volbu římského krále, který platil až do zániku Svaté říše římské v roce 1806.

## Mincovní politika a ražby

Mincovní politika a ražby

Na poli mincovnictví Karel IV. navázal na úspěšnou grošovou reformu svého předchůdce Václava II. a udržoval vysokou kvalitu a stabilitu pražského groše. Tyto stříbrné mince, ražené primárně v Kutné Hoře, zůstaly páteří peněžního oběhu a spolehlivým platidlem v mezinárodním obchodě. Jejich standard byl za jeho vlády pečlivě střežen, což přispívalo k hospodářské síle království.

Karel IV. navázal na ražbu zlatých florénů zahájenou v Praze jeho otcem Janem Lucemburským již roku 1325 (podle vzoru uherských dukátů) a její produkci za své vlády rozšířil a stabilizoval; v pozdější literatuře jsou tyto české zlaté mince označovány jako české dukáty. Svým vzhledem se inspirovaly florentským vzorem, avšak nesly svébytnou ikonografii. Na líci byl zobrazen český heraldický lev a na rubu postava svatého Václava. Zavedení zlatých dukátů bylo projevem suverenity a ekonomické síly Českého království a umožnilo mu plnohodnotně se zapojit do evropského dálkového obchodu, kde byly zlaté mince nezbytností.