Enzyklopädie antika
Mušlovitý statér
Mušlovitý statér je keltská zlatá nebo elektronová mince s typickým miskovitým tvarem, ražená přibližně ve 3. až 1. století př. n. l. Tyto ražby, v německé literatuře známé jako *Regenbogenschüsselchen* (duhové mističky), představují vrchol keltského mincovnictví ve střední Evropě.
## Historie a původ
Předlohou pro mušlovité statéry byly zlaté statéry Filipa II. Makedonského a Alexandra Velikého, které se do keltského prostředí dostaly jako žold nebo kořist. Keltští řemeslníci tyto vzory nenapodobovali otrocky, ale postupně je přetvářeli do stále více abstraktních a symbolických podob. Výroba těchto mincí je spojována především s kmenem Bójů na území dnešních Čech, Moravy, Bavorska a Rakouska.
Historie a původ
Název „duhové mističky“ pochází z lidové tradice. Mince byly často nacházeny na polích po dešti, což vedlo k víře, že padají z nebe na konci duhy. Ve skutečnosti se jedná o pozůstatky depotů, tedy pokladů záměrně ukrytých v zemi. Tyto nálezy jsou klíčovým zdrojem pro poznání keltské ekonomiky a společnosti.
## Charakteristika a ikonografie
Charakteristika a ikonografie
Základním znakem mušlovitého statéru je jeho silně prohnutý, miskovitý střížek s vypouklým averzem a vydutým reverzem. Mince byly raženy z elektronu, přirozené slitiny zlata a stříbra, nebo z vysoce ryzího zlata. Hmotnost se obvykle pohybuje mezi 6 a 8 gramy, existují však i menší nominály jako třetiny a osminy statéru.
Ikonografie je vysoce stylizovaná. Původní řecké motivy, jako hlava boha Apollóna a vůz s koňmi, se rozpadly do soustavy symbolů, teček, obloučků, kroužků s paprsky nebo stylizovaných zvířecích a lidských postav. Každý typ ražby nese unikátní kombinaci těchto prvků, jejichž přesný význam dnes již není znám. Pro sběratele představují mušlovité statéry cenný doklad keltského umění a duchovního světa.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie antika. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.