Petr Pavel

Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v Plané u Mariánských Lázní do vojenské rodiny (otec Josef Pavel byl důstojníkem Československé lidové armády a aktivním členem Komunistické strany Československa, později atašé v Moskvě). Vyrůstal ve vojenských posádkách v Mariánských Lázních, Bratislavě a v Praze. Vystudoval Vojenské gymnázium Jana Žižky v Opavě (1976–1980) a Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně (1980–1983, obor velitelsko-výsadkový). V roce 1985 jako čerstvý absolvent vstoupil do KSČ – členství, jež se mu po roce 1989 vyčítalo, ale jež Pavel veřejně přiznal jako podmínku vojenské kariéry v té době.

Vojenská kariéra v Československé armádě 1980–1991

Kariéra v Československé armádě (od 1993 v Armádě České republiky) trvala 38 let. V letech 1983–1991 sloužil Pavel jako velitel průzkumné jednotky v Prostějově a posléze jako velitel 71. mechanizovaného praporu v Hranicích na Moravě. V roce 1991 absolvoval kurz britského Camberley Staff College, čímž byl jedním z prvních československých důstojníků západní vojenské vzdělávání. V průběhu let 1993–1995 sloužil v misi UNPROFOR v Jugoslávii během balkánských válek a 7. září 1995 zachránil pod nepřátelskou palbou život 53 francouzským vojákům obklíčeným u Krajiny v Chorvatsku – za tento čin obdržel od francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca v roce 1996 řád Čestné legie. V dalším období sloužil v misích ISAF v Afghánistánu (2007) a jako přidělenec ČR při NATO v Bruselu (2006–2010). 1. července 2012 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu Armády ČR v hodnosti generálporučíka (od 2015 generál armády).

Náčelník Generálního štábu Armády ČR 2012–2015

Klíčová mezinárodní fáze Pavlovy kariéry přišla v letech 2015–2018, kdy jako první vojevůdce z bývalého státu Varšavské smlouvy zastával funkci předsedy Vojenského výboru NATO (chairman of the NATO Military Committee). Tato funkce je nejvyšší vojenskou pozicí Severoatlantické aliance (vyšší než pozice Nejvyššího velitele SACEUR, kterou tradičně zastává americký generál) a její nositel je hlavním vojenským poradcem Severoatlantické rady. Pavel byl ve funkci klíčovým partnerem amerických prezidentů Baracka Obamy a Donalda Trumpa pro otázky bezpečnosti východního křídla NATO – zejména po ruské anexi Krymu (březen 2014). V roce 2018 funkci ukončil a po krátké pauze odešel z aktivní vojenské služby (2018) a postupně se začal věnovat veřejné a politické činnosti (založil neziskovou organizaci Pro Bezpečnou Budoucnost).

Předseda Vojenského výboru NATO 2015–2018

Kampaň prezidentského kandidáta Pavel rozjel v polovině roku 2022. Kandidoval jako nezávislý kandidát s podporou koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátské strany; jeho politický program kombinoval pro-západní bezpečnostní orientaci s konzervativně-liberálním sociálním programem (podpora stejnopohlavních manželství, eutanazie). Klíčovým protivníkem v kampani byl bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), populista s euroskeptickými prvky a vyšetřovaný pro daňový a evropský dotační podvod (případ Čapí hnízdo). V prvním kole prezidentských voleb 13.–14. ledna 2023 získal Pavel 35,40 % hlasů (3 565 mladý) a Babiš 34,99 % (3 526 mladý); ve druhém kole 27.–28. ledna 2023 vyhrál Pavel s 58,32 % (3 358 hlasů) proti Babišovi s 41,67 % (2 400 hlasů). Účast voličů ve druhém kole dosáhla rekordních 70,21 %.

Prezidentská kampaň 2022–2023

Pavel se ujal funkce prezidenta České republiky 9. března 2023. V průběhu prvního roku v úřadu se rychle profiloval jako prezident odlišný od svého předchůdce: opustil pro-ruský postoj Zemana a stal se aktivním podporovatelem Ukrajiny v válce s Ruskem (vyhlášeno 24. února 2022) – 28. dubna 2023 navštívil Pavel jako první zahraniční hlava státu po počátku invaze ukrajinské východní oblasti (Charkov, Kupjansk). Pavel také obnovil tradiční diplomatické styky se Spojenými státy a navštívil v dubnu 2023 prezidenta Joea Bidena v Bílém domě. V domácí politice Pavel přijal méně konfrontační styl než Zeman, podporuje vládu Petra Fialy a snaží se vyhnout polarizujícím politickým aktům. V první polovině jeho mandátu (2023–2025) prováděl progresivní sociální politiku (podpisem podpořil zákon o stejnopohlavních manželských partnerství) a v zahraniční politice silně podporuje další integraci ČR do EU a NATO. Z numismatického hlediska bude součástí Pavlovy éry ražba pamětních mincí ČNB s jeho podpisem a portrétem.

Prezidentský úřad od 9. března 2023