Tolar svatojáchymovský

Vznik tolaru souvisí s objevením bohatých ložisek stříbra v Krušných horách na počátku 16. století. Místní šlechtický rod Šliků (Schlick) získal mincovní právo a v nově založeném horním městě Jáchymov (Joachimsthal) zahájil ražbu velkých stříbrných mincí. První ražby se datují do roku 1520. Tyto mince měly hodnotu ekvivalentní zlatému rýnskému zlatému (guldenu) a rychle si získaly oblibu v mezinárodním obchodě díky své vysoké a stabilní ryzosti.

Úspěch šlikovských ražeb vedl k tomu, že v roce 1528 převzal kontrolu nad jáchymovskou mincovnou český král Ferdinand I. Habsburský. Mince se razily dál, již jako královské. Popularita a široké rozšíření jáchymovských tolarů inspirovaly mnoho dalších evropských států k ražbě vlastních velkých stříbrných mincí podobných parametrů, které byly souhrnně označovány jako tolary.

Historie a vznik

Typický svatojáchymovský tolar z období ražby rodu Šliků zobrazuje na aversu postavu svatého Jáchyma, patrona horníků a města, stojícího nad štítem s rodovým erbem Šliků. Revers nese obraz českého dvouocasého lva a opis se jménem a tituly Ludvíka Jagellonského, tehdejšího českého krále. Hmotnost mince se pohybovala okolo 29,2 gramu a byla ražena z vysoce kvalitního stříbra.

Numismatický význam svatojáchymovského tolaru je zásadní. Nejenže zavedl standard pro velké stříbrné obchodní mince, který v Evropě přetrval téměř 400 let, ale jeho název se stal etymologickým základem pro slovo „dolar“. Z německého „Thaler“ (zkrácenina z Joachimsthaler) vznikla v různých jazycích řada odvozenin, které se staly názvy národních měn po celém světě.

Popis a význam