Brněnská mincovna (historie)

## Historie

Počátky mincovní činnosti v Brně sahají do období vlády údělných přemyslovských knížat na Moravě, do 11. a 12. století, kdy zde vznikaly denáry. Systematická a rozsáhlejší produkce je však spojena především s pozdějším obdobím. Mincovna nabyla na významu ve 13. století, kdy se stala hlavním producentem jednostranných mincí, brakteátů, pro moravský úděl.

Historie

Vrcholné období brněnské mincovny nastalo za vlády lucemburských markrabat ve 14. a na počátku 15. století, zejména za Jošta Moravského. V této době mincovna razila nejen drobné mince, ale také vlastní groše a jejich díly, které doplňovaly oběh pražských grošů. Tyto ražby sloužily k pokrytí potřeb rozvinuté moravské ekonomiky. Během husitských válek a následného politického neklidu v 15. století činnost mincovny postupně upadala. Její provoz byl sice několikrát krátce obnoven, například za vlády Jiřího z Poděbrad, ale s postupující centralizací mincovnictví do Kutné Hory její význam klesal až do definitivního zániku.

## Význam a typy ražeb

Význam a typy ražeb

Brněnská mincovna byla po staletí klíčovou institucí pro peněžní oběh na Moravě. Její produkce zahrnovala širokou škálu nominálů odpovídajících jednotlivým měnovým systémům. V raném období to byly denáry, později následovaly brakteáty s typickými moravskými motivy. V grošovém období se zde razily groše, půlgroše a drobné penízy.

Ikonografie brněnských mincí často odrážela moravskou identitu. Klíčovým symbolem byla moravská orlice, která se objevuje na mnoha typech ražeb a umožňuje jejich identifikaci. Mince z Brna představují důležitý pramen pro poznání hospodářských a politických dějin Moravy a jsou vyhledávaným sběratelským artiklem v oblasti moravské numismatiky.