Československý dukát

## Historie a vznik

Po vzniku Československa v roce 1918 se objevila potřeba vytvořit vlastní zlatou minci, která by symbolizovala novou státnost a zároveň navázala na bohatou numismatickou historii. V roce 1922 byla vypsána veřejná soutěž na výtvarný návrh. Vítězný návrh, který se stal základem pro finální podobu, vzešel z práce sochaře Otakara Španiela a grafika Jaroslava Bendy. První ražba se uskutečnila v roce 1923 v mincovně v Kremnici u příležitosti pátého výročí vzniku republiky.

Historie a vznik

Ražba československých dukátů probíhala v letech 1923–1939 a následně byla několikrát obnovena pro sběratelské účely, například v roce 1951 nebo po roce 1978. Kromě základního jednodukátu byly raženy i jeho násobky: dvoudukát, pětidukát a desetidukát. Tyto mince si rychle získaly oblibu u veřejnosti a staly se symbolem finanční jistoty a národní hrdosti.

## Popis a sběratelský význam

Popis a sběratelský význam

Československé dukáty dodržují tradiční dukátový standard. Jsou raženy ze zlata o ryzosti 986/1000 a hmotnost jednodukátu činí přibližně 3,49 gramu. Na líci většiny ročníků je zobrazena stojící postava svatého Václava v knížecím oděvu, držící korouhev a štít. Opis nese text modlitby „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Rubová strana nese českého lva se slovenským znakem na hrudi, obklopeného nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“ a ročníkem ražby.

Svatováclavské dukáty patří mezi nejvyhledávanější a nejoblíbenější československé mince. Jejich hodnota spočívá nejen v obsahu drahého kovu, ale také ve vysoké umělecké kvalitě, historickém významu a omezeném nákladu některých ročníků. Zvláště vzácné jsou násobky dukátů a některé ročníky jednodukátů s nízkým počtem ražených kusů. Pro sběratele představují vrchol československého mincovnictví.