Český tolar

## Vznik a mezinárodní význam

První mince tolarového typu, známé jako jáchymovské tolary (*Joachimsthaler*), začal v roce 1520 razit rod Šliků ve své mincovně v Jáchymově, kde byla objevena bohatá ložiska stříbra. Tyto mince, původně nazývané *Guldengroschen*, si rychle získaly oblibu a jejich zkrácený název „tolar“ se stal obecným označením pro velké stříbrné mince. Po roce 1528 převzal kontrolu nad jáchymovskou mincovnou panovník Ferdinand I. Habsburský a tolar se stal oficiální královskou mincí.

Vznik a mezinárodní význam

Úspěch českého tolaru inspiroval ražby v mnoha dalších zemích. Jeho název byl přejat do různých jazyků (německy *Taler*, nizozemsky *Daalder*, italsky *Tallero*). Nizozemský *leeuwendaalder* (lví tolar) se stal populární v koloniích a dal vzniknout názvu amerického dolaru. Tolar tak představuje jeden z nejvýznamnějších příspěvků českých zemí do světové numismatiky a ekonomie.

## Technické parametry a varianty

Technické parametry a varianty

Standardní český tolar měl hmotnost přibližně 29 gramů a byl ražen z vysoce kvalitního stříbra o ryzosti kolem 900/1000. Jeho průměr se pohyboval okolo 40 mm. Na lícní straně byl obvykle vyobrazen portrét vládnoucího panovníka, zatímco rub nesl erbovní znaky, nejčastěji říšského orla s českým lvem na prsou. Kromě základního nominálu byly raženy i jeho díly (půltolar, čtvrttolar) a násobky (dvoutolar, tříkrálový tolar).

Kromě královských ražeb z mincoven jako Jáchymov, Kutná Hora nebo Praha existovaly i tolary ražené šlechtickými rody (např. Šlikové, Rožmberkové) nebo církevními institucemi. Tyto ražby se lišily v ikonografii, ale zachovávaly základní metrologické standardy. Tolarové mince byly v českých zemích raženy až do 19. století, kdy byly postupně nahrazeny spolkovým tolarem (*Vereinstaler*) a později korunovou měnou.