Mincovna Kremnice

## Historie

Založení mincovny je spojeno s udělením privilegií svobodného královského báňského města Kremnici uherským králem Karlem I. Robertem z Anjou dne 17. listopadu 1328. Král povolal do města zkušené odborníky z Kutné Hory a Florencie, aby zavedli ražbu nových, stabilních mincí. Mincovna byla umístěna v centru města a využívala zlato a stříbro z bohatých nalezišť v okolí Kremnických vrchů.

Historie

Prvními raženými mincemi byly stříbrné groše a denáry. Brzy však byla zahájena i ražba zlatých mincí podle vzoru florentských florénů, které se staly známými jako kremnické dukáty. Díky své stabilně vysoké ryzosti zlata (986/1000) si tyto dukáty udržely vynikající pověst po celá staletí a byly vyhledávaným obchodním artiklem. Mincovna fungovala jako klíčový finanční pilíř Uherského království a později i habsburské monarchie.

## Produkce a význam

Produkce a význam

Kremnická mincovna razila mince pro Uhersko, Rakousko-Uhersko, Československo a od roku 1993 pro Slovenskou republiku, včetně slovenských euromincí. Její mincovní značkou byla původně C (Cremnicium), později K-B (Kremnitz-Bánya) a v roce 2023 MK (Mincovňa Kremnica). Kromě oběžných mincí se podnik věnuje i ražbě pamětních mincí, medailí a řádů.

Během své dlouhé historie mincovna zavedla řadu technologických inovací, od ruční kladivové ražby přes válcovací stroje až po moderní lisy. Její historické budovy a vybavení jsou součástí Národní kulturní památky a muzea, které dokumentuje bohatou historii mincovnictví v regionu. Mincovna Kremnice je tak nejen aktivním výrobním podnikem, ale i živým svědkem evropských hospodářských a politických dějin.