Španělská říše

Španělská říše vznikla sjednocením Kastilie a Aragonu sňatkem katolických veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského v roce 1469. Dobytí Granady v roce 1492 ukončilo reconquistu a téhož roku Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Následovala conquisty, během níž malé skupiny conquistadorů dobily obrovské indiánské říše. Hernán Cortés dobyl Aztéckou říši v letech 1519 až 1521 a Francisco Pizarro Inckou říši v letech 1531 až 1533.

Za Karla V. v první polovině 16. století dosáhla španělská moc vrcholu. Král vládl Španělsku, americkým koloniím, Nizozemí, části Itálie a byl císařem Svaté říše římské. Filip II. zdědil všechny državy kromě císařského titulu a v roce 1580 připojil Portugalsko s jeho koloniemi. Španělsko ovládalo světové oceány, kontrolovalo tok amerického stříbra a šířilo katolickou víru. Místokrálovství Nové Španělsko zahrnovalo Mexiko a Střední Ameriku, místokrálovství Peru ovládalo většinu Jižní Ameriky.

Historie

V 17. století začal pozvolný úpadek. Španělsko ztratilo Nizozemí, Portugalsko získalo nezávislost v roce 1640. Válka o španělské dědictví přinesla v roce 1713 dynastii Bourbonů. V 18. století byly vytvořeny nové místokrálovství Nová Granada a Río de la Plata pro efektivnější správu. Bourbonské reformy modernizovaly koloniální systém, ale napoleonská invaze do Španělska v roce 1808 spustila války za nezávislost v Americe. Do roku 1825 ztratilo Španělsko všechny americké kolonie kromě Kuby a Portorika.

Poslední zbytky říše zanikly ve španělsko-americké válce v roce 1898, kdy Španělsko ztratilo Kubu, Portoriko a Filipíny ve prospěch Spojených států. Španělská říše zanechala trvalé dědictví v podobě španělštiny jako světového jazyka, katolické víry v Latinské Americe a kulturní syntézy evropských a indiánských tradic. Koloniální města, barokní kostely a umění představují jedinečný příspěvek světové kultuře.

Mincovnictví španělské říše

Španělská říše vytvořila první globální měnový systém založený na stříbrném reálu osmičkovém neboli peso de ocho. Tato mince o váze 27 gramů stříbra se stala světovou obchodní měnou přijímanou od Evropy po Čínu. Mincovny v Potosí, Mexico City a Limě produkovaly miliony reálů ročně. Zlaté escudo a dublony doplňovaly stříbrný systém. Španělské dolary byly vzorem pro americký dolar a mnoho dalších národních měn.

Koloniální mincovny razily charakteristické macuquina mince, nepravidelně střižené, ale s garantovanou váhou. Od 18. století se přešlo na strojovou ražbu s portrétem panovníka. Sloupcový dolar s Herkulovými sloupy se stal nejznámější obchodní mincí světa. Každé místokrálovství mělo vlastní mincovní značku. Kvalita španělských koloniálních mincí byla přísně kontrolována Casa de Contratación v Seville. Tento měnový systém umožnil první globální obchodní síť.