Svatá Helena

Ostrov Svatá Helena byl objeven portugalskými mořeplavci 21. května 1502, na svátek svaté Heleny, po níž dostal jméno. Po více než století zůstal ostrov neosídlen a sloužil pouze jako zásobovací stanice pro lodě na cestě z Evropy do Asie. V roce 1659 založila anglická Východoindická společnost na ostrově osadu Jamestown a proměnila Svatou Helenu v důležitou námořní základnu na trasách kolem mysu Dobré naděje.

Strategický význam ostrova vyplýval z jeho extrémní izolovanosti – nejbližší pevnina, africké pobřeží, leží přes 1 900 kilometrů východně. Tato geografická poloha učinila ze Svaté Heleny ideální místo pro internaci nebezpečných vězňů. Po definitivní porážce u Waterloo se britská vláda rozhodla deportovat Napoleona právě sem, mimo dosah jakýchkoliv pokusů o osvobození.

Napoleon přistál na Svaté Heleně 15. října 1815 po více než dvouměsíční plavbě z Anglie. Byl doprovázen malým dvorem věrných – generálem Henrim Bertrandem, hrabětem Charlesem de Montholon, generálem Gaspardem Gourgaudem a hrabětem Emmanuelem de Las Cases, který zaznamenal Napoleonovy vzpomínky později vydané jako Památník ze Svaté Heleny.

Prvních několik měsíců Napoleon bydlel v těsném domě Briars, kde se spřátelil s dcerou majitele, čtrnáctiletou Betsy Balcombe. V prosinci 1815 se přestěhoval do domu Longwood, původně letního sídla guvernéra, který se stal jeho definitivním vězením. Stavba trpěla vlhkostí, průvanem a byla napadena červotoči – stížnosti na podmínky ubytování se staly jedním z hlavních témat Napoleonova konfliktu s jeho dozorci.

Historie

Britský guvernér Hudson Lowe, pověřený střežením vězně od dubna 1816, zavedl přísný režim. Napoleon nesměl opustit vymezený okrsek bez doprovodu britského důstojníka, veškerá korespondence podléhala cenzuře a návštěvy musely být schváleny. Vztah mezi oběma muži byl krajně nepřátelský – Napoleon Lowea opakovaně urážel a odmítal s ním komunikovat přímo.

Napoleonův zdravotní stav se postupně zhoršoval. Trpěl bolestmi žaludku, které přičítal klimatu ostrova a podmínkám internace. Moderní výzkumy naznačují, že příčinou byla rakovina žaludku, stejná nemoc, která zabila jeho otce. Někteří historikové spekulovali o otravě arsenem, analýzy Napoleonových vlasů skutečně prokázaly zvýšený obsah tohoto prvku, ale pravděpodobně šlo o důsledek tehdejší léčby nebo arsenem napuštěných tapet.

Napoleon zemřel 5. května 1821 ve věku jednapadesáti let. Jeho poslední slova údajně zněla „Francie, armáda, Joséphine" – jméno první manželky, kterou nikdy nepřestal milovat. Byl pohřben na ostrově v údolí Geraniového potoka pod dvěma vrbami. Teprve v roce 1840 byly jeho ostatky převezeny do Francie a uloženy do honosné hrobky v Invalidovně v Paříži.

Dům Longwood, kde Napoleon strávil posledních pět let života, je dnes francouzským majetkem a muzeem. Francouzská vláda jej zakoupila v roce 1858 a udržuje jako pietní místo. Interiéry byly restaurovány do podoby z doby Napoleonova pobytu a obsahují originální nábytek i osobní předměty bývalého císaře.

Napoleonské památky

Údolí s původním Napoleonovým hrobem, známé jako Geranium Valley, je rovněž francouzským vlastnictvím. Ačkoliv je hrob prázdný od roku 1840, místo zůstává cílem poutníků a obdivovatelů napoleonské legendy. Dva mohutné vrby nad prázdným hrobem byly mnohokrát nahrazeny potomky původních stromů.

Svatá Helena zůstává jedním z nejizolovanějších obydlených míst na světě. Teprve v roce 2017 bylo otevřeno první letiště na ostrově, které ukončilo závislost na lodní dopravě. Napoleonská historie představuje hlavní turistickou atrakci tohoto odlehlého území.