Knife money

Používání nožových peněz spadá do období od 600 do 200 př. n. l., tedy do epochy Jar a podzimů a období Válčících států. V této době byla Čína politicky roztříštěná a jednotlivé státy si razily vlastní platidla. Nožové peníze se vyvinuly z reálných nožů nebo škrabek, které sloužily jako směnné zboží. Postupem času se zmenšovaly, ztenčovaly a ztrácely funkční ostří, až se z nich stalo čistě symbolické platidlo.

Každý z hlavních států, které toto platidlo používaly, si vytvořil vlastní charakteristickou variantu. Sjednocení Číny prvním císařem Čchin Š'-chuang-ti v roce 221 př. n. l. znamenalo konec pro všechny lokální měny. Byla provedena měnová reforma, která zavedla jednotné kulaté mince s čtvercovým otvorem uprostřed (typ pan-liang) a používání nožových i jiných starších platidel bylo zakázáno.

Historie a vývoj

Nožové peníze byly vyráběny litím z bronzu. Jejich tvar napodoboval nůž s čepelí a rukojetí, která byla na konci často opatřena kruhovým otvorem pro zavěšení. Na čepeli se obvykle nacházely nápisy, nejčastěji jeden nebo dva znaky, které označovaly místo původu (mincovnu) nebo nominální hodnotu. Velikost a hmotnost se značně lišily podle regionu a doby vzniku.

Numismatika rozlišuje několik základních typů. K nejznámějším patří velké a masivní nože státu Čchi (Qi), které jsou považovány za nejstarší. Dále jsou to nože státu Jen (Yan), charakteristické zahnutou špičkou a nápisem „ming“, a nože státu Čao (Zhao) s rovnou zadní stranou čepele. Tyto odlišnosti umožňují jejich přesnější geografické a chronologické zařazení a jsou dokladem ekonomické a politické autonomie jednotlivých států před sjednocením Číny.

Charakteristika a typy