Encyclopaedia ekonomika
Krejcarová reforma
Krejcarová reforma z roku 1857 byla měnová reforma v Rakouském císařství, která zavedla desítkovou soustavu založenou na zlatníku děleném na 100 krejcarů. Tato reforma, uskutečněná na základě Vídeňské mincovní smlouvy, sjednotila měnový systém Rakouska s ostatními státy Německého celního spolku a nahradila starší konvenční měnu.
Před rokem 1857 platil v habsburské monarchii konvenční systém, kde se jeden zlatník (gulden) dělil na 60 krejcarů. Tento systém byl pro obchod a účetnictví stále méně praktický. Cílem reformy bylo přejít na modernější desítkovou soustavu a zároveň sladit měnu s německými státy, což usnadňovalo mezinárodní obchod. Základem nové soustavy se stal spolkový tolar (Vereinstaler), ze kterého se v Rakousku razil jeden a půl zlatníku.
Historický kontext a cíle
Reforma přinesla kompletní obměnu oběživa za vlády Františka Josefa I. Byly zavedeny nové nominály v desítkové soustavě: měděné krejcary a jejich zlomky, stříbrné groše (odpovídající několika krejcarům), stříbrné zlatníky a dvouzlatníky a velké spolkové tolary. Tento měnový systém, označovaný jako rakouská měna, platil až do další velké reformy v roce 1892, kdy byla zavedena korunová měna. Přechod na desítkovou soustavu představoval krok v modernizaci hospodářství monarchie.
Dopady na mincovnictví
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie ekonomika. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.