Encyclopaedia mincovna
Kremnická mincovna (historie)
Kremnická mincovna je jednou z nejstarších nepřetržitě fungujících mincoven na světě, založená v roce 1328 v hornickém městě Kremnica uherským králem Karlem I. Robertem.
Po svém založení se mincovna rychle stala centrem produkce zlatých dukátů, které si díky vysoké ryzosti získaly mezinárodní prestiž. Během vlády Karla I. Roberta a jeho následovníků se etablovala jako klíčový hospodářský pilíř Uherského království. Zlaté dukáty z Kremnice se staly uznávaným platidlem v celé Evropě a základem uherského monetárního systému.
Historie
V 16. století rozšířila mincovna svou produkci o velké stříbrné tolary, které doplnily tradiční zlaté ražby. Během nadvlády Habsburků si udržela status jedné z nejdůležitějších mincoven monarchie a pokračovala v ražbě jak pro domácí, tak mezinárodní trhy. Technologické inovace a kvalita produkce zajistily mincovně kontinuální provoz i v obdobích politických změn.
Středověk a raný novověk
Po vzniku Československa v roce 1918 byla určena jako jediná mincovna pro ražbu československých mincí. Tuto roli plnila, s výjimkou období Slovenského štátu (1939–1945), až do zániku federace v roce 1993. Od roku 1993 pokračuje ve své činnosti jako Mincovňa Kremnica, štátny podnik, a razí mince pro Slovenskou republiku, včetně slovenských euromincí zavedených v roce 2009.
20. a 21. století
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie mincovna. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.