Přemysl Otakar I.

## Historie

Syn krále Vladislava II. a Judity Durynské, Přemysl Otakar I., se po letech vnitřních sporů v rámci přemyslovského rodu definitivně ujal vlády v Čechách v roce 1197. Projevil se jako mimořádně schopný diplomat, který dokázal mistrně využít sporu o trůn Svaté říše římské mezi rody Štaufů a Welfů. Střídavou podporou obou stran dosáhl posílení svého postavení a potvrzení královského titulu.

Historie

Klíčovým úspěchem jeho vlády bylo vydání Zlaté buly sicilské v roce 1212. Tímto dokumentem budoucí císař Fridrich II. Štaufský potvrdil Přemyslu Otakarovi I. a jeho nástupcům dědičnou královskou hodnost a definoval výsadní postavení Českého království v rámci říše. Bula také stanovila nedělitelnost státu a zavedla primogenituru, tedy nástupnictví nejstaršího syna, což stabilizovalo poměry v zemi. Za jeho vlády docházelo k rozvoji měst, obchodu a počátkům kolonizace pohraničních oblastí.

## Mincovní reforma a zavedení brakteátů

Mincovní reforma a zavedení brakteátů

Kolem roku 1210 provedl Přemysl Otakar I. zásadní mincovní reformu, která ukončila období denárové měny. Staré, oboustranné a často nekvalitní denáry byly nahrazeny novým typem mince – jednostranným brakteátem. Brakteáty byly raženy z velmi tenkého stříbrného plechu (střížku) a měly výrazně větší průměr než denáry. Díky technice ražby jedním razidlem byl reliéf na líci negativně vyražen na rubu.

Tato změna umožnila tvorbu umělecky propracovanějších a reprezentativnějších motivů, nejčastěji zobrazujících panovníka na trůně, jeho hlavu z profilu nebo heraldického lva. Reforma centralizovala mincovní výrobu a umožnila panovníkovi efektivnější kontrolu nad měnou prostřednictvím pravidelných obnov (renovatio monetae). Brakteátová měna se v českých zemích udržela až do zavedení pražského groše v roce 1300.